Zobrazit zdroj

{{TOCright}}
'''Chléb''' patří k základním živinám připravovaným  pečením, pařením nebo smažením těsta sestávajícího minimálně z mouky a [[voda|vody]]. Ve většině případů je nutná jedlá sůl a volitelně i kvasné činidlo (droždí). Některé druhy chleba též obsahují koření (např. kmínové semeno) a zrna (sezam, mák). Zrna se též používají na dekorační účel.

Chléb může být konzumován samostatně, často s mléčným máslem, arašídovým máslem nebo s jiným ořechovým máslem nebo se sladkou pomazánkou jako džem, zavařenina, želé, marmeláda, med nebo může být použit jako obal pro sendvič (obložený chlebíček). Chléb může být jen upečen nebo následně toustován (opečen na topinku).

V kuchyni třeba chléb uskladnit do speciálního krytu, aby zůstal čerstvý a byl chráněn před plísní.

==Význam pro zdraví==
Chléb patří globálně k nejvíc konzumovaným potravinám a při dodržení adekvátní kvantity jsou jeho účinky na [[zdraví]] jednoznačně pozitivní. Důležitou roli má v specifických dietách:
* [[Fekální inkontinence]] - sekce "Dietní změny"
* [[Sesterská péče]] - sekce Dieta, část "Jemná dieta"

== Etymologie (původ slova) ==
Slovo ''bread'' ze staré angličtiny je společné v různých formách pro mnoho germánských jazyků, např. německy ''Brot'', holandsky ''brood'', švédsky ''bröd'' a dánsky ''brod''; bylo odvozeno z kořene slova ''brew (várka)'', ale pravděpodobněji je spojeno s kořenem slova ''break'' (lámat), protože jeho první použití souvisí s ''broken pieces'' (ulomenými kousky), nebo ''bits'' (kousky) chleba, latinsky ''frustum'', a trvalo až do 12. století,  než se používalo - jako obecné jméno pro chléb - ze slova ''hlaf'' (v moderní angličtině ''loaf''), co se zdá být nejstarší germánský název; stará horní němčina používá slovo ''hleib'' a moderní němčina slovo ''Laib'', nebo finština používá slovo ''leipä'', estonština ''leib'' a ruština ''chleb'', co jsou podobná slova (všechny jsou odvozeny ze starých germánských slov).

==Typy==
Chléb je populární [[potravina]] v západní společnosti. Často se vyrábí z těsta ze pšeniční mouky, které je kultivováno droždím umožňujícím kynutí cesta, a nakonec upečeno v peci. Pro svůj vysoký obsah [[lepek|lepku]] (který dává těstu pórovitost a elasticitu), pšenice je nejčastější zrno používané na přípravu chleba, ale chléb je též vyráběn z mouky žita, ječmene, kukuřice a ovsu, obvykle ale ne vždy v kombinaci s pšeniční moukou.

===Kvašení===
Kvašení je proces přidávání plynu do těsta před pečením na dosažení lehčího, lépe žvýkatelného chleba. Většina chleba konzumovaného na Západě je nakvašena. Ale existuje též nekvašený chléb, který má důležité symbolické použití v různých náboženstvích.

====Chemické kvašení====
Jednoduchá technika pro kvašení chleba je použití chemikálií produkujících plyn. Jsou 2 obvyklé metody. První je použít prášek do pečiva nebo samokynoucí mouku, která obsahuje prášek do pečiva. Druhá metoda je použít kyslou přísadu jako podmáslí a přidat jedlou sodu. Reakce kyseliny se sodou produkuje plyn.

Chemicky kvašené chleby se nazývají ''rychlé chleby'' a ''sodové chleby''. Tato technika je obvykle používána na produkci výrobků jako čajové pečivo a sladkých chlebů jako banánový chléb.

====Kvašení z droždí====
Mnoho chlebů je kvašeno kvasnicovým droždím. Kvasnicové fermentové [[uhlohydráty]] v mouce spolu s [[cukr]]em produkují [[oxid uhličitý]]. Většina komerčních a domácích pekařů v USA kvasí těsta s pekárenským droždím. Pekárenské droždí produkuje jednotné, rychlé a spolehlivé výsledky, ale znamená to ztrátu víc komplexních chutí, které mají chleby z těsta s kyselým mlékem. Tyto chleby též obvykle déle vydrží a mají lepší strukturu. Mnoho pekáren v Evropě pořád peče chleby z těsta s kyselým mlékem, a v USA je rostoucí počet řemeslných pekáren (stejně jako amatérů), kteří opět objevují umění pečení těchto chlebů. Tato metoda produkuje velmi chutné pšeniční a žitní chleby.

==Příbuzné témy==
*[[Čokoláda]]
*[[Mléko]]
*[[Obezita]]

==Zdroj==
http://en.wikipedia.org/wiki/Bread

[[Kategorie:výživa]]