Zobrazit zdroj

[[Soubor:AlexanderFleming.jpg|frame|Alexander Fleming]]
'''Alexander Fleming''' (6.8.1881 &ndash; 11.3.1955) byl skotský biolog a [[farmakolog]]. Fleming publikoval mnoho článků o bakteriologii, imunologii a chemoterapii. Jeho nejznámější zásluhy jsou: objev [[enzym]]u lyzozymu v roce 1922 a izolace [[antibiotikum|antibiotické]] substance (látky) - [[penicilin]]u z huby ''Penicillium notatum'' v roce 1928, za kterou dostal Nobelovou cenu s vědci Howard Walter Florey a Ernst Boris Chain.

==Náhodný objev==
Fleming byl první, který si všiml antibiotické vlastnosti plesní a houb.

Od roku 1928 zkoumal vlastnosti [[stafylokokus|stafylokoků]]. Už byl znám pro jeho předešlou práci a měl reputaci jako skvělý výzkumník, ale dost nedbalý laboratorní technik; kultury, na kterých pracoval, často zapomínal a jeho laboratorium bylo obvykle v chaose. Po návratu z delší dovolené si Fleming všiml, že mnoho jeho miskových kultur bylo kontaminováno houbami a ponořil misky do dezinfekčního prostředku. Ale při jedné příležitosti měl ukázat návštevě, co zkoumá a proto vybral nějaké neponořené misky, které by jinak zahodil, a tehdy si všiml zónu kolem napadající houby, kde se zdálo, že bakterie nemohou růst. Fleming izoloval extrakt z plesně, korektně ji identifikoval jako z rodiny Penicillium a proto nazval činidlo penicilin.

Zkoumal pozitivní antibakteriální efekty plesní na mnoho organizmů a všiml si, že postihují baktérie jako stafylokoky a opravdu všechny gram-pozitivní patogeny ([[šarlach]], [[pneumonie|pneumonie (zánět plic)]], [[gonorea|gonorea (kapavka)]], [[meningitida]], [[diftérie|diftérie]]), ale naneštěstí ne [[tyfus]] nebo [[paratyfus]], kterých lék vtedy hledal.

Fleming publikoval svůj objev v roce 1929 v periodiku "British Journal of Experimental Pathology", ale jeho článku byla věnována malá pozornost. Fleming pokračoval ve svých výzkumech, ale zjistil, že kultivování plesně Penicillium je dost náročné a že po tvorbě plesně je ještě těžší izolovat antibiotické činidlo. Flemingův dojem byl, že pro problém produkovat činidlo v dostatečném množství a protože  se akce činidla ukazovala být dost pomalá, penicilin nebude významný při léčbě infekce. Fleming též začal být přesvědčen, že penicilin nevydrží dost dlouho v lidském těle (in vivo) na efektivní likvidaci bakterií. Mnoho klinických testů bylo nepřesvědčivých, pravděpodobně proto, že činidlo bylo použito jako povrchové antiseptikum (dezinfekční látka). V 30. letech 20. století Flemingovy pokusy příležitostně ukázali víc nadějí a on pokračoval až do roku 1940 v snaze najít zručného chemika, který by dále rafinoval (izoloval) použitelný penicilin.

==Externí linky (anglicky)==
*[http://www.nobelprize.org/medicine/laureates/1945/fleming-bio.html Alexander Fleming - biografie]
*[http://www.importantscots.com/sir-alexander-fleming.htm Sir Alexander Fleming - významní Skoti]
*[http://www.molbio.princeton.edu/courses/mb427/2001/projects/02/antibiotics.htm Princeton - Historie antibiotik]
*[http://www.biographyshelf.com/alexander_fleming_biography.html Biografické zdroje o Alexandru Flemingovi]

==Zdroj==
http://en.wikipedia.org/wiki/Alexander_Fleming
{{Osob}}
[[Category:Osobnosti medicíny]]