Zobrazit zdroj

[[image:NS diagram.png|thumb|300px|Schéma nervového systému.]]
'''Nervový systém''' je orgánový systém obsahující síť specializovaných [[buňka|buněk]] zvaných [[neuron]]y, které koordinují akce nějakého [[živočich]]a a přenášejí signály mezi různými částmi jeho těla. U většiny živočichů nervový systém sestává z dvou částí, centrální a periferní. [[Centrální nervový systém]] obratlovců (jako například lidé) obsahuje mozek, míchu a sítnici. [[Periferní nervový systém]] sestává ze senzorických [[neuron]]ů, shluků neuronů zvaných [[ganglion]]y a z nervů spojujících je navzájem a do centrálního nervového systému. Tyto regiony jsou všechny propojené vzájemně pomocí komplexních nervových drah. Střevní nervový systém, subsystém periferní nervové soustavy, má kapacitu i když je oddělen od zbytku nervového systému díky jeho primárnímu spojení nervy bloudivými a funguje nezávisle jako regulátor gastrointestinální soustavy.

Neurony posílají signály dalším buňkám formou elektrochemických vln, které putují podél tenkých vláken zvaných nervové výběžky - axony, jenž způsobí, že chemikálie zvané neurotransmitery se uvolní v spojeních zvaných synapse. A [[buňka]], která přijímá synaptický signál může být vybuzena (excitovaná), inhibovaná - utlumená nebo jinak modulovaná. Senzorické neurony jsou aktivované somatickými stimuly na ně dopadajícími a vysílají signály, které informoují centrální nervovou soustavu o stavu těla a vnějšího prostředí. Motorické neurony, umístěné buď v centrální nervové soustavě nebo v periferních gangliích připojují nervový systém k svalům nebo jiným efektorovým orgánům. Centrální neurony, které u obratlovců počtem značně převyšují jiné typy, realizují všechny vstupní a výstupní spojení s jinými neurony. Interakce všech těchto typů neuronů tvoří nervové dráhy, které vytvářejí percepci - vnímání světa u organismu a určují jeho chování. Spolu s neurony nervový systém obsahuje jiné specializované buňky zvané gliové buňky (nebo jednoduše glie), které poskytují strukturální a metabolizovanou podporu.
Nervové systémy se nacházejí u většiny multicelulárních živočichů, ale značně se liší v složitosti. Houby nemají žádný nervový systém, i když mohou mít homology mnoha genů, které mají rozhodující role v nervové funkci systému a jsou schopni více celotělových odpovědí, včetně základní formy pohybu.

Placozoani a morulovci (mesozani) - jiní jednoduší živočiši, kteří nejsou klasifikováni jako část podříše Eumetazoa - též nemají žádný nervový systém. U Radiat (radiálně symetrický živočiši jako například medúza) nervový systém sestává z jednoduché nervové sítě. Bilateriáni (živočiši s bilaterálnou NS), jenž zahrnují většinu velký obratlovců a bezobratlích, mají nervový systém obsahující mozek, jeden centrální nervový svazek (nebo dva paralelní) a periferní nervy. Velikost nervového systému bilaterianů - živočichů s bilaterálně symetrickou NS je v rozsahu od několik set buněk u nejjednodušších červů k rádově 100 miliardám buněk u lidí. Neurověda je studium nervového systému.

Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Nervous_system

[[category:Nervový systém]]
[[category:Neurologie]]
[[category:Neurověda]]