<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://sestra.org/skins/common/feed.css?303"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://sestra.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Gallium</id>
		<title>Gallium - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://sestra.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Gallium"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sestra.org/index.php?title=Gallium&amp;action=history"/>
		<updated>2026-04-23T22:07:40Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.18.1</generator>

	<entry>
		<id>http://sestra.org/index.php?title=Gallium&amp;diff=3880&amp;oldid=prev</id>
		<title>Webmaster: Založena nová stránka: Krystaly gallia '''Gallium''' je chemický prvek se symbolem '''Ga''' a atomovým číslem 31. Je ve skupině 13 [[p...</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sestra.org/index.php?title=Gallium&amp;diff=3880&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2018-03-31T10:14:09Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka: &lt;a href=&quot;/Soubor:Gallium_crystals.jpg&quot; title=&quot;Soubor:Gallium crystals.jpg&quot;&gt;Krystaly gallia&lt;/a&gt; &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Gallium&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je &lt;a href=&quot;/Chemie&quot; title=&quot;Chemie&quot;&gt;chemický&lt;/a&gt; prvek se symbolem &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ga&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; a atomovým číslem 31. Je ve skupině 13 [[p...&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;[[File:Gallium crystals.jpg|thumb|400px|Krystaly gallia]]&lt;br /&gt;
'''Gallium''' je [[chemie|chemický]] prvek se symbolem '''Ga''' a atomovým číslem 31. Je ve skupině 13 [[periodická tabulka|periodické tabulky]] a proto má podobnosti s jinými [[kov]]y skupiny jako [[hliník]], [[indium]] a [[thallium]]. Gallium se v přírodě jako volný prvek nevyskytuje, ale je v třímocných Ga(III) sloučeninách v stopovém množství v zinkové rudě a v bauxitu. Za standarní teploty a tlaku je elementární gallium měkký, stříbrně-modrý kov, tuhý při nízkých teplotách a kapalný při teplotě vyšší jak 29.76 °C (85.57 °F).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bod topení gallia se používá jako teplotní referenční bod. Slitiny gallia se používájí v [[teploměr]]ech jako netoxická a k přírodě šetrná alternativa [[rtuť|rtuti]] a vydrží vyšší teploty jako rtuť. Slitina galinstan (68,5% gallium, 21,5% indium a 10% cín) má ještě nižší bod topení −19 °C (−2 °F), pod bodem mrznutí vody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od jeho objevu v roce 1875, gallium se používá na výrobu slitin s nízkým bodem topení. Používá se i v polovodičích na dopování polovodičových substrátech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gallium je používáno nejvíc v elektronice. Arsenid gallitý, primární chemická sloučenina gallia v elektronice, je používán v mikrovlnních obvodech, vysoko-rychlostních přepínacích obvodech a v infračervených obvodech. Polovodičový nitrid gallia a indiový nitrid gallia produkují modré a fialové světelné diody ([[LED]]ky) a diodové [[laser]]y. Gallium se používá i na produkci umělých minerálů na výrobu bižuterie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gallium nemá známou funkci v [[biologie|biologii]]. Gallium(III) má podobné chování jako železité soli v biologických systémech a používá se v některých medických aplikacích včetně farmaceutických a radiofarmaceutických.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Gallium&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[category:Chemické prvky]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Webmaster</name></author>	</entry>

	</feed>