Krev - Historie editací

Webmaster v 7. 1. 2014, 18:15

2014-01-07T18:15:00Z

Webmaster v 22. 9. 2011, 10:25

2011-09-22T10:25:42Z

Webmaster v 1. 12. 2007, 17:49

2007-12-01T17:49:25Z

Webmaster v 16. 10. 2007, 19:19

2007-10-16T19:19:54Z

Webmaster: Nová stránka: {{TOCright}} '''Krev''' je kapalná cirkulující tkáň složená z tekuté plazmy a buněk (červené krvinky,...

2007-10-03T06:47:51Z

Nová stránka: {{TOCright}} '''Krev''' je kapalná cirkulující tkáň složená z tekuté plazmy a buněk (červené krvinky,...

Nová stránka

{{TOCright}}
'''Krev''' je kapalná [[cirkulace|cirkulující]] [[tkáň]] složená z tekuté [[krevní plazma|plazmy]] a [[buňka|buněk]] ([[červená krvinka|červené krvinky]], [[bílá krvinka|bílé krvinky]], [[krevní destička|krevní destičky]]). Medicínské termíny souvisící s krví často začínají na ''hemo-'' nebo ''hemato-'' (v britské angličtině ''haemo-'' a ''haemato-''), co je odvozeno z řeckého slova "''haima''" značícího "krev".

Hlavní funkce krve je dopravovat živiny ([[kyslík]], [[glukóza|glukózu]]) a základní elementy do [[tkáň|tkání]] a odvádět odpadní produkty (např. [[oxid uhličitý]] a [[kyselina mléčná|kyselinu mléčnou]]). Krev též transportuje buňky ([[leukocyt]]y, abnormální [[nádor]]ové buňky) a různé substance ([[aminokyselina|aminokyseliny]], [[tuk]]y (lipidy), [[hormon]]y) mezi tkáně a orgány. Problémy s krevním složením nebo cirkulací může vést k dolnoproudové tkáňové dysfunkci.

==Charakteristika==
Lidská krev je kapalná [[tkáň]] a její hlavní funkce je transportovat [[kyslík]] nutný pro [[život]] po těle. Též zásobuje tkáně živinami, odvádí odpadní produkty a obsahuje různé komponenty [[imunitní systém|imunitního systému]], které chrání tělo před [[infekcí]]. [[Hormon]]y též putují v krvi. Průměrný lidský [[organismus]] obsahuje asi 4 - 6 [[litr]]ů krve, co značí asi 8% tělesné [[hmotnost]]i. Dospělí lidé mají asi 60 [[litr|ml]] krve na [[kilogram]] [[lidská hmotnost|tělesné hmotnosti]].

Lidská krev je [[červená]] v rozsahu od svěle červené - když je [[okysličení|okysličená]], po tmavě červenou - když není. Červená barva pochází z [[hemoglobin]]u, co je [[metaloprotein]]ová sloučenina obsahující [[železo]] ve formě chemické struktury - kofaktoru [[heme]], ke které se váže [[kyslík]]. Existují populární mylné představy, že odkysličená krev je modrá a že krev se stane červenou, jen když přijde do kontaktu s kyslíkem. Krev nikdy není [[modrá]], ale [[žíla|žíly]] jsou modré, protože světlo je [[rozptyl|rozptýleno]] [[kůže|kůží]]. Navíc krev uvnitř je tmavě červená a vykazuje slabý světelný odraz. Z [[fyziologie|fyziologické]] perspektivy vypadají žíly a [[tepna|tepny]] podobně, když se kůže nazvedne a jsou viděny přímo.

Krev se pohybuje v [[céva]]ch a je cirkulována [[srdce]]m, co je svalová pumpa. Proudí do [[plíce|plic]] pro okysličení a pak je cirkulována tělem přes [[tepna|tepny]]. Rozptyluje svůj obsažený kyslík přechodem přes tenké krevní cévy zvané [[kapilára|kapiláry]] (vlásečnice). Pak se vrací do srdce [[žíla]]mi.
Článek [[cirkulační systém]] obsahuje podrobný popis této cirkulace.

Krev též transportuje metabolické odpadní produkty, [[lék]]y a jiné cizí chemikálie do [[játra|jater]] na eliminaci a do [[ledvina|ledvin]] na vyloučení [[moč]]em.

[[Tlumivý roztok]] [[kyselina uhličitá|kyseliny uhličité]] (H2CO3) a [[bikarbonát]]u (HCO3-) je přítomný v proudu lidské krve pro udržení velikosti [[pH]] mezi 7,35 a 7,45.

==Anatomie krve==
Krev je složena z několika typů krvinek a tyto ''formované elementy'' krve tvoří asi 45% celé krve. Ostatních 55% je [[krevní plasma]] - nažloutlá tekutina, která je kapalným mediem krve. Normální velikost [[pH]] lidské arteriální (tepnové) krve je asi 7,40.

Popis krvinek:
*''[[červená krvinka|Červené krvinky]] nebo erytrocyty'' (96%). U savců tyto krvinky nemají [[buněčné jádro]] a [[organela|organely]], proto exaktně nepatří mezi [[buňka|buňky]]. Obsahují krevní hemoglobin a distribuují kyslík. Červené krevní buňky (spolu s endotelními cévními buňkami a některými jinými buňkami) jsou též označeny proteiny, které definují různé [[krevní typ]]y.
*''[[Bílá krvinka|Bílé krevní buňky]] nebo leukocyty'' (3.0%) jsou částí [[imunitní systém|imunitního systému]] a eliminují původce infekcí.
*''[[Krevní deštička|Krevní deštičky]] nebo trombocyty'' (1.0%) jsou odpovědny za srážení krve nebo [[koagulace|koagulaci]] (sraženinu) a jsou zahrnuty do [[zánět]]u.

[[Krevní plasma]] je v podstatě [[voda|vodní]] roztok obsahující 96% vody, 4% krevní plasmy [[protein]]ů a stopová množství z následujícího:
* [[albumin]]
* [[koagulace|faktory srážení krve]]
* [[protilátka|imunoglobuliny]] (protilátky)
* [[hormon]]y
* různé jiné [[protein]]y
* různé [[elektrolyt]]y (nejvíc [[sodík]])

Plasma a krvinky spolu tvoří nenewtonskou tekutinu, proudní vlastnosti které jsou unikátně adaptovány do architektury krevních cév.

==Fyziologie krve==
===Produkce a rozklad===
Krevní buňky produkuje [[kostní dřeň]] v procesu zvaném [[hematopoezie]]. Proteinová složka je produkována většinou v [[játra|játrech]], zatímco hormony produkují [[endokrinní žláza|endokrinní žlázy]] a vodní frakce udržované v [[zažívací trakt|zažívacím traktu]] a [[ledvina|ledvinách]].

Krevní buňky se rozkládají v [[slezina|slezině]] a [[Kuppferova buňka|Kuppferovy buňky]] v játrech. Játra též čistí proteiny a [[aminokyselina|aminokyseliny]] (ledviny vylučují mnoho malých proteinů do [[moč]]i).

===Transport kyslíku===
Množství kyslíku rozpuštěného v krvi je přímo úměrné parciálnímu tlaku kyslíku (O2) - zkratka PO2 - v krvi.

Molekula [[hemoglobin]]u je primární transportér kyslíku v krvi. 98,5% kyslíku je chemicky kombinováno s hemoglobinem - [[Hb]]. Jen 1,5% je fyzicky rozpuštěno.

===Transport oxidu uhličitého CO2===
Když systemická arteriální (tepnová) krev proudí přes kapiláry, oxid uhličitý se rozpouští z tkáně do krve. Nějaký oxid uhličitý je rozpuštěn v krvi. Část oxidu uhličitého reaguje s hemoglobinem pro formování karbamino hemoglobinu. Zbylý oxid uhličitý je konvertován na bikarbonát a vodíkové iony. Většina oxidu uhličitého je transportována krví ve formě ionů bikarbonátu.

===Transport vodíkových ionů===
Část oxyhemoglobinu ztrácí kyslík a vzniká deoxyhemoglobin, který má mnohem větší afinitu (slučivost) s vodíkovými iony H+ než oxyhemoglobin, proto váže většinu vodíkových ionů.

==Příbuzné témy==
* [[Umělá krev]]
* [[Seznam složek lidské krve]]
* [[Krevní plasma]]
* [[Koagulace]]

==Zdroj==
http://en.wikipedia.org/wiki/Blood

[[category:hematologie]]
[[category:krev| ]]
[[category:tkáně]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 [[Soubor:Krev.jpg|thumb|400px|Mikroskopický snímek lidské krve zobrazující [[erytrocyt]]y, [[leukocyt]]y včetně knoflíkových [[lymfocyt]]ů, [[monocyt]]u, [[neutrofil]]u a mnoho malých diskovitých [[platelet]]ů - krevních destiček.]]
 {{TOCright}}
-'''Krev''' je kapalná [[cirkulace|cirkulující]] [[tkáň]] složená z tekuté [[krevní plazma|plazmy]] a [[buňka|buněk]] ([[červená krvinka|červené krvinky]], [[bílá krvinka|bílé krvinky]], [[krevní destička|krevní destičky]]). Medicínské termíny souvisící s krví často začínají na ''hemo-'' nebo ''hemato-'' (v britské angličtině ''haemo-'' a ''haemato-''), co je odvozeno z řeckého slova "''haima''" značícího "krev".
+'''Krev''' je kapalná [[cirkulace|cirkulující]] [[tkáň]] složená z tekuté [[krevní plazma|plazmy]] a [[buňka|buněk]] ([[červená krvinka|červené krvinky]], [[bílá krvinka|bílé krvinky]], [[trombocyt|krevní destičky]]). Medicínské termíny souvisící s krví často začínají na ''hemo-'' nebo ''hemato-'' (v britské angličtině ''haemo-'' a ''haemato-''), co je odvozeno z řeckého slova "''haima''" značícího "krev".
 Hlavní funkce krve je dopravovat živiny ([[kyslík]], [[glukóza|glukózu]]) a základní elementy do [[tkáň|tkání]] a odvádět odpadní produkty (např. [[oxid uhličitý]] a [[kyselina mléčná|kyselinu mléčnou]]). Krev též transportuje buňky ([[leukocyt]]y, abnormální [[nádor]]ové buňky) a různé substance ([[aminokyselina|aminokyseliny]], [[tuk]]y (lipidy), [[hormon]]y) mezi tkáně a orgány. Problémy s krevním složením nebo cirkulací může vést k dolnoproudové tkáňové dysfunkci.
 ==Charakteristika==
-Lidská krev je kapalná [[tkáň]] a její hlavní funkce je transportovat [[kyslík]] nutný pro [[život]] po těle. Též zásobuje tkáně živinami, odvádí odpadní produkty a obsahuje různé komponenty [[imunitní systém|imunitního systému]], které chrání tělo před [[infekcí]]. [[Hormon]]y též putují v krvi. Průměrný lidský [[organismus]] obsahuje asi 4 - 6 [[litr]]ů krve, co značí asi 8% tělesné hmotnosti. Dospělí lidé mají asi 60 ml krve na kilogram [[lidská hmotnost|tělesné hmotnosti]].
+Lidská krev je kapalná [[tkáň]] a její hlavní funkce je transportovat [[kyslík]] nutný pro [[život]] po těle. Též zásobuje tkáně živinami, odvádí odpadní produkty a obsahuje různé komponenty [[imunitní systém|imunitního systému]], které chrání tělo před [[infekce|infekcí]]. [[Hormon]]y též putují v krvi. Průměrný lidský [[organismus]] obsahuje asi 4 - 6 litrů krve, co značí asi 8% tělesné hmotnosti. Dospělí lidé mají asi 60 ml krve na kilogram [[lidská hmotnost|tělesné hmotnosti]].
-Lidská krev je červená v rozsahu od svěle červené - když je [[okysličení|okysličená]], po tmavě červenou - když není. Červená barva pochází z [[hemoglobin]]u, co je [[metaloprotein]]ová sloučenina obsahující [[železo]] ve formě chemické struktury - kofaktoru [[heme]], ke které se váže [[kyslík]]. Existují populární mylné představy, že odkysličená krev je modrá a že krev se stane červenou, jen když přijde do kontaktu s kyslíkem. Krev nikdy není modrá, ale [[žíla|žíly]] jsou modré, protože světlo je rozptýleno [[kůže|kůží]]. Navíc krev uvnitř je tmavě červená a vykazuje slabý světelný odraz. Z [[fyziologie|fyziologické]] perspektivy vypadají žíly a [[tepna|tepny]] podobně, když se kůže nazvedne a jsou viděny přímo.
+Lidská krev je červená v rozsahu od svěle červené - když je [[kyslík|okysličená]], po tmavě červenou - když není. Červená barva pochází z [[hemoglobin]]u, co je [[metaloprotein]]ová sloučenina obsahující [[železo]] ve formě chemické struktury - kofaktoru [[heme]], ke které se váže [[kyslík]]. Existují populární mylné představy, že odkysličená krev je modrá a že krev se stane červenou, jen když přijde do kontaktu s kyslíkem. Krev nikdy není modrá, ale [[žíla|žíly]] jsou modré, protože světlo je rozptýleno [[kůže|kůží]]. Navíc krev uvnitř je tmavě červená a vykazuje slabý světelný odraz. Z [[fyziologie|fyziologické]] perspektivy vypadají žíly a [[tepna|tepny]] podobně, když se kůže nazvedne a jsou viděny přímo.
 Krev se pohybuje v [[céva]]ch a je cirkulována [[srdce]]m, co je svalová pumpa. Proudí do [[plíce|plic]] pro okysličení a pak je cirkulována tělem přes [[tepna|tepny]]. Rozptyluje svůj obsažený kyslík přechodem přes tenké krevní cévy zvané [[kapilára|kapiláry]] (vlásečnice). Pak se vrací do srdce [[žíla]]mi. Článek [[cirkulační systém]] obsahuje podrobný popis této cirkulace.
@@ Řádka 22: / Řádka 22: @@
 *''[[červená krvinka|Červené krvinky]] nebo erytrocyty'' (96%). U savců tyto krvinky nemají [[buněčné jádro]] a [[organela|organely]], proto exaktně nepatří mezi [[buňka|buňky]]. Obsahují krevní hemoglobin a distribuují kyslík. Červené krvinky (spolu s endotelními cévními buňkami a některými jinými buňkami) jsou též označeny proteiny, které definují různé [[krevní typ]]y.
 *''[[Bílá krvinka|Bílé krevní buňky]] nebo leukocyty'' (3.0%) jsou částí [[imunitní systém|imunitního systému]] a eliminují původce infekcí.
-*''[[Krevní destička|Krevní destičky]] nebo trombocyty'' (1.0%) jsou odpovědny za srážení krve nebo [[koagulace|koagulaci]] (sraženinu) a jsou zahrnuty do [[zánět]]u.
+*''[[Trombocyt|Krevní destičky]] nebo trombocyty'' (1.0%) jsou odpovědny za srážení krve nebo [[koagulace|koagulaci]] (sraženinu) a jsou zahrnuty do [[zánět]]u.
 [[Krevní plazma]] je v podstatě [[voda|vodní]] roztok obsahující 96% vody, 4% krevní plazmy [[protein]]ů a stopová množství z následujícího:

← Starší verze		Verze z 1. 12. 2007, 17:49
Řádka 1:		Řádka 1:
		+	[[Soubor:Krev.jpg\|thumb\|400px\|Mikroskopický snímek lidské krve zobrazující [[erytrocyt]]y, [[leukocyt]]y včetně knoflíkových [[lymfocyt]]ů, [[monocyt]]u, [[neutrofil]]u a mnoho malých diskovitých [[platelet]]ů - krevních destiček.]]
	{{TOCright}}		{{TOCright}}
	'''Krev''' je kapalná [[cirkulace\|cirkulující]] [[tkáň]] složená z tekuté [[krevní plazma\|plazmy]] a [[buňka\|buněk]] ([[červená krvinka\|červené krvinky]], [[bílá krvinka\|bílé krvinky]], [[krevní destička\|krevní destičky]]). Medicínské termíny souvisící s krví často začínají na ''hemo-'' nebo ''hemato-'' (v britské angličtině ''haemo-'' a ''haemato-''), co je odvozeno z řeckého slova "''haima''" značícího "krev".		'''Krev''' je kapalná [[cirkulace\|cirkulující]] [[tkáň]] složená z tekuté [[krevní plazma\|plazmy]] a [[buňka\|buněk]] ([[červená krvinka\|červené krvinky]], [[bílá krvinka\|bílé krvinky]], [[krevní destička\|krevní destičky]]). Medicínské termíny souvisící s krví často začínají na ''hemo-'' nebo ''hemato-'' (v britské angličtině ''haemo-'' a ''haemato-''), co je odvozeno z řeckého slova "''haima''" značícího "krev".

@@ Řádka 6: / Řádka 6: @@
 ==Charakteristika==
-Lidská krev je kapalná [[tkáň]] a její hlavní funkce je transportovat [[kyslík]] nutný pro [[život]] po těle. Též zásobuje tkáně živinami, odvádí odpadní produkty a obsahuje různé komponenty [[imunitní systém|imunitního systému]], které chrání tělo před [[infekcí]]. [[Hormon]]y též putují v krvi. Průměrný lidský [[organismus]] obsahuje asi 4 - 6 [[litr]]ů krve, co značí asi 8% tělesné [[hmotnost]]i. Dospělí lidé mají asi 60 [[litr|ml]] krve na [[kilogram]] [[lidská hmotnost|tělesné hmotnosti]].
+Lidská krev je kapalná [[tkáň]] a její hlavní funkce je transportovat [[kyslík]] nutný pro [[život]] po těle. Též zásobuje tkáně živinami, odvádí odpadní produkty a obsahuje různé komponenty [[imunitní systém|imunitního systému]], které chrání tělo před [[infekcí]]. [[Hormon]]y též putují v krvi. Průměrný lidský [[organismus]] obsahuje asi 4 - 6 [[litr]]ů krve, co značí asi 8% tělesné hmotnosti. Dospělí lidé mají asi 60 ml krve na kilogram [[lidská hmotnost|tělesné hmotnosti]].
-Lidská krev je [[červená]] v rozsahu od svěle červené - když je [[okysličení|okysličená]], po tmavě červenou - když není. Červená barva pochází z [[hemoglobin]]u, co je [[metaloprotein]]ová sloučenina obsahující [[železo]] ve formě chemické struktury - kofaktoru [[heme]], ke které se váže [[kyslík]]. Existují populární mylné představy, že odkysličená krev je modrá a že krev se stane červenou, jen když přijde do kontaktu s kyslíkem. Krev nikdy není [[modrá]], ale [[žíla|žíly]] jsou modré, protože světlo je [[rozptyl|rozptýleno]] [[kůže|kůží]]. Navíc krev uvnitř je tmavě červená a vykazuje slabý světelný odraz. Z [[fyziologie|fyziologické]] perspektivy vypadají žíly a [[tepna|tepny]] podobně, když se kůže nazvedne a jsou viděny přímo.
+Lidská krev je červená v rozsahu od svěle červené - když je [[okysličení|okysličená]], po tmavě červenou - když není. Červená barva pochází z [[hemoglobin]]u, co je [[metaloprotein]]ová sloučenina obsahující [[železo]] ve formě chemické struktury - kofaktoru [[heme]], ke které se váže [[kyslík]]. Existují populární mylné představy, že odkysličená krev je modrá a že krev se stane červenou, jen když přijde do kontaktu s kyslíkem. Krev nikdy není modrá, ale [[žíla|žíly]] jsou modré, protože světlo je rozptýleno [[kůže|kůží]]. Navíc krev uvnitř je tmavě červená a vykazuje slabý světelný odraz. Z [[fyziologie|fyziologické]] perspektivy vypadají žíly a [[tepna|tepny]] podobně, když se kůže nazvedne a jsou viděny přímo.
-Krev se pohybuje v [[céva]]ch a je cirkulována [[srdce]]m, co je svalová pumpa. Proudí do [[plíce|plic]] pro okysličení a pak je cirkulována tělem přes [[tepna|tepny]]. Rozptyluje svůj obsažený kyslík přechodem přes tenké krevní cévy zvané [[kapilára|kapiláry]] (vlásečnice). Pak se vrací do srdce [[žíla]]mi.
+Krev se pohybuje v [[céva]]ch a je cirkulována [[srdce]]m, co je svalová pumpa. Proudí do [[plíce|plic]] pro okysličení a pak je cirkulována tělem přes [[tepna|tepny]]. Rozptyluje svůj obsažený kyslík přechodem přes tenké krevní cévy zvané [[kapilára|kapiláry]] (vlásečnice). Pak se vrací do srdce [[žíla]]mi. Článek [[cirkulační systém]] obsahuje podrobný popis této cirkulace.
 Článek [[cirkulační systém]] obsahuje podrobný popis této cirkulace.
 Krev též transportuje metabolické odpadní produkty, [[lék]]y a jiné cizí chemikálie do [[játra|jater]] na eliminaci a do [[ledvina|ledvin]] na vyloučení [[moč]]em.
@@ Řádka 18: / Řádka 17: @@
 ==Anatomie krve==
-Krev je složena z několika typů krvinek a tyto ''formované elementy'' krve tvoří asi 45% celé krve. Ostatních 55% je [[krevní plasma]] - nažloutlá tekutina, která je kapalným mediem krve. Normální velikost [[pH]] lidské arteriální (tepnové) krve je asi 7,40.
+Krev je složena z několika typů krvinek a tyto ''formované elementy'' krve tvoří asi 45% celé krve. Ostatních 55% je [[krevní plazma]] - nažloutlá tekutina, která je kapalným mediem krve. Normální velikost [[pH]] lidské arteriální (tepnové) krve je asi 7,40.
 Popis krvinek:
-*''[[červená krvinka|Červené krvinky]] nebo erytrocyty'' (96%). U savců tyto krvinky nemají [[buněčné jádro]] a [[organela|organely]], proto exaktně nepatří mezi [[buňka|buňky]]. Obsahují krevní hemoglobin a distribuují kyslík. Červené krevní buňky (spolu s endotelními cévními buňkami a některými jinými buňkami) jsou též označeny proteiny, které definují různé [[krevní typ]]y.
+*''[[červená krvinka|Červené krvinky]] nebo erytrocyty'' (96%). U savců tyto krvinky nemají [[buněčné jádro]] a [[organela|organely]], proto exaktně nepatří mezi [[buňka|buňky]]. Obsahují krevní hemoglobin a distribuují kyslík. Červené krvinky (spolu s endotelními cévními buňkami a některými jinými buňkami) jsou též označeny proteiny, které definují různé [[krevní typ]]y.
 *''[[Bílá krvinka|Bílé krevní buňky]] nebo leukocyty'' (3.0%) jsou částí [[imunitní systém|imunitního systému]] a eliminují původce infekcí.
-*''[[Krevní deštička|Krevní deštičky]] nebo trombocyty'' (1.0%) jsou odpovědny za srážení krve nebo [[koagulace|koagulaci]] (sraženinu) a jsou zahrnuty do [[zánět]]u.
+*''[[Krevní destička|Krevní destičky]] nebo trombocyty'' (1.0%) jsou odpovědny za srážení krve nebo [[koagulace|koagulaci]] (sraženinu) a jsou zahrnuty do [[zánět]]u.
-[[Krevní plasma]] je v podstatě [[voda|vodní]] roztok obsahující 96% vody, 4% krevní plasmy [[protein]]ů a stopová množství z následujícího:
+[[Krevní plazma]] je v podstatě [[voda|vodní]] roztok obsahující 96% vody, 4% krevní plazmy [[protein]]ů a stopová množství z následujícího:
 * [[albumin]]
 * [[koagulace|faktory srážení krve]]
@@ Řádka 33: / Řádka 32: @@
 * různé [[elektrolyt]]y (nejvíc [[sodík]])
-Plasma a krvinky spolu tvoří nenewtonskou tekutinu, proudní vlastnosti které jsou unikátně adaptovány do architektury krevních cév.
+Plazma a krvinky spolu tvoří nenewtonskou tekutinu, proudní vlastnosti které jsou unikátně adaptovány do architektury krevních cév.
 ==Fyziologie krve==
@@ Řádka 55: / Řádka 54: @@
 * [[Umělá krev]]
 * [[Seznam složek lidské krve]]
-* [[Krevní plasma]]
+* [[Krevní plazma]]
 * [[Koagulace]]

@@ Řádka 59: / Řádka 59: @@
 ==Zdroj==
 http://en.wikipedia.org/wiki/Blood
+{{Hem}}
 [[category:hematologie]]
 [[category:krev| ]]
 [[category:tkáně]]