http://sestra.org/index.php?action=history&feed=atom&title=Kyselina 2026-04-23T20:24:36Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.18.1 http://sestra.org/index.php?title=Kyselina&diff=3868&oldid=prev 2018-01-22T11:50:40Z

<p></p> <table class='diff diff-contentalign-left'> <col class='diff-marker' /> <col class='diff-content' /> <col class='diff-marker' /> <col class='diff-content' /> <tr valign='top'> <td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">Verze z 22. 1. 2018, 11:50</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno">Řádka 3:</td> <td colspan="2" class="diff-lineno">Řádka 3:</td></tr> <tr><td class='diff-marker'>&#160;</td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>*schopný darovat hydron ([[proton]] nebo [[vodík]]ový ion H+) nebo</div></td><td class='diff-marker'>&#160;</td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>*schopný darovat hydron ([[proton]] nebo [[vodík]]ový ion H+) nebo</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>&#160;</td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>*schopný formovat kovalentní vazbu s [[elektron]]ovým párem (Lewisova kyselina).</div></td><td class='diff-marker'>&#160;</td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>*schopný formovat kovalentní vazbu s [[elektron]]ovým párem (Lewisova kyselina).</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>První kategorie kyselin jsou dárci protonů nebo Brønstedove kyseliny.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>První kategorie kyselin jsou dárci protonů nebo Brønstedove kyseliny<ins class="diffchange diffchange-inline">. V speciálním případě vodních roztoků, dárci protonů formují hydroniový ion H&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;O&lt;sup&gt;+&lt;/sup&gt; a jsou známé jako Arheniovy kyseliny. Brønsted a Lowry zobecnili Arheniovou teorii přidáním bezvodých rozpouštědel. Brønstedova nebo Arheniova kyselina obvykle obsahuje vodíkový [[atom]] vázaný na chemickou strukturu, která je stále energeticky příznivá po ztrátě H+.</ins></div></td></tr> <tr><td colspan="2">&#160;</td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>&#160;</div></td></tr> <tr><td colspan="2">&#160;</td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">Vodní Arheniovy kyseliny mají charakteristické vlastnosti, které poskytují praktický opis kyseliny. Kyseliny formují vodní roztoky s kyselou chutí, mohou zbarvit lakmusový papír červeně a mohou reagovat se zásadami a některými kovy (jako vápník) při vzniku solí. Slovo kyselina je odvozeno z latinského &quot;acidus&quot; co značí kyselý. Vodní roztok kyseliny má [[pH]] menší než 7 a hovorově se označuje jako &quot;kyselina&quot;, i když striktní definice se vztahuje jen na rozpuštěnou část. Nižší pH značí vyšší kyslost a proto větší koncentraci vodíkových ionů v roztoku. Chemikálie nebo látky mající vlastnosti kyseliny se označují jako kyselinové.</ins></div></td></tr> <tr><td colspan="2">&#160;</td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>&#160;</div></td></tr> <tr><td colspan="2">&#160;</td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">Obvyklé vodní kyseliny jsou [[kyselina chlorovodíková]] (roztok chlorovodíku, nachází se v [[žaludek|žaludeční]] kyselině a aktivuje digestivní [[enzym]]y, [[kyselina octová]] (ocet je zředěný vodní roztok), kyselina sírová (používaná v autobateriích) a [[kyselina citrónová]] (v citrusových plodech). Jak naznačují příklady, kyseliny mohou být roztoky nebo čisté látky a mohou se odvodit z kyselin (v striktním smyslu), které jsou tuhé, kvapalné nebo plynné. Silné kyseliny a některé koncentrované slabé kyseliny jsou agresivní, ale jsou i výjimky jako například karborany a [[kyselina boritá]] H&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;BO&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;.</ins></div></td></tr> <tr><td colspan="2">&#160;</td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>&#160;</div></td></tr> <tr><td colspan="2">&#160;</td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">Druhá kategorie kyselin jsou Lewisovy kyseliny, které tvoří [[kovalentní vazba|kovalentní vazbu]] s elektrónovým párem. Příklad je flourid boritý (BF&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;), [[bor]]ový atom kterého má volný orbital formující kovalentní vazbu sdílením volného elektronového páru na atom v zásadě, například atom dusíku v [[amoniak]]u (čpavku) NH&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt;. Lewis považoval tohle za zobecnění definice Bronsteda, tedy že kyselina je chemický druh, který akceptuje elektronový pár buď přímo nebo uvolněním protonů (H+) do roztoku, který pak akceptuje elektronové páry. Ale chlorovodík, kyselina octová a většina jiných Bronstedových kyselin nemůže tvořit kovalentní vazbu s elektronovým párem a proto nejsou Lewisovými kyselinami. A naopak, mnoho Lewisových kyselin nejsou Arheniovými a Bronstedovými kyselinami. V moderní terminologii, kyselina je implicitně Bronstedova kyselina a ne Lewisova kyselina, proto chemici téměř vždy označují Lewisovou kyselinu jako Lewisova kyselina</ins>.</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>&#160;</td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'>&#160;</td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>&#160;</td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>==Zdroj==</div></td><td class='diff-marker'>&#160;</td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>==Zdroj==</div></td></tr> </table>

Webmaster http://sestra.org/index.php?title=Kyselina&diff=3834&oldid=prev 2017-02-07T12:23:29Z

<p>Založena nová stránka: <a href="/Soubor:Zitronens%C3%A4ure_-_Citric_acid.svg" title="Soubor:Zitronensäure - Citric acid.svg">Molekula kyseliny citrónové</a> &#039;&#039;&#039;Kyselina&#039;&#039;&#039; je <a href="/Molekula" title="Molekula">molekula</a> nebo ion *schopný darovat hydron (<a href="/Proton" title="Proton">proton</a> nebo [[...</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>[[File:Zitronensäure - Citric acid.svg|thumb|300px|Molekula kyseliny citrónové]]<br /> '''Kyselina''' je [[molekula]] nebo ion <br /> *schopný darovat hydron ([[proton]] nebo [[vodík]]ový ion H+) nebo<br /> *schopný formovat kovalentní vazbu s [[elektron]]ovým párem (Lewisova kyselina).<br /> První kategorie kyselin jsou dárci protonů nebo Brønstedove kyseliny.<br /> <br /> ==Zdroj==<br /> https://en.wikipedia.org/wiki/Acid<br /> <br /> [[category:Kyseliny]]<br /> [[category:Chemické sloučeniny]]</div>

Webmaster