<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://sestra.org/skins/common/feed.css?303"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://sestra.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Vaj%C3%AD%C4%8Dko</id>
		<title>Vajíčko - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://sestra.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Vaj%C3%AD%C4%8Dko"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sestra.org/index.php?title=Vaj%C3%AD%C4%8Dko&amp;action=history"/>
		<updated>2026-04-23T20:45:46Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.18.1</generator>

	<entry>
		<id>http://sestra.org/index.php?title=Vaj%C3%AD%C4%8Dko&amp;diff=3315&amp;oldid=prev</id>
		<title>Webmaster v 28. 7. 2014, 12:39</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sestra.org/index.php?title=Vaj%C3%AD%C4%8Dko&amp;diff=3315&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2014-07-28T12:39:38Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class='diff diff-contentalign-left'&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 28. 7. 2014, 12:39&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 3:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 3:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Vaječník jako vajíčková banka ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Vaječník jako vajíčková banka ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podle výzkumu se vajíčka formují ze zárodečných buněk v raném životě plodu. Počet je redukován na asi 400 000 až 450 000 nezralých vajíček uložených v každém vaječníku. Menstruační cyklus jako biologická událost umožňuje ovulaci jednoho vajíčka typicky každý měsíc. Proto během plodnosti žena ovuluje asi 400 až 450 krát. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Všechny &lt;/del&gt;ostatní vajíčka se rozpustí v procesu zvaném atrézie. Protože celková zásoba vajíček ženy se formuje už v &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;plodu&lt;/del&gt;, aby vajíčka ovulovali dekády později, vznikli názory, že tato dlouhá trvanlivost může udělat chromatin vajíčka víc náchylným k problémům dělení, natržení a mutacím než chromatin spermie, který se produkuje průběžně během reprodukčního života muže. Tuto možnost podporují pozorování, že zárodky a děti od starších matek mají vyšší výskyt chromozómových abnormalit než od starších otců.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podle výzkumu se vajíčka formují ze zárodečných buněk v raném životě plodu. Počet je redukován na asi 400 000 až 450 000 nezralých vajíček uložených v každém vaječníku. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;Menstruační cyklus&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;jako biologická událost umožňuje &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[ovulace|&lt;/ins&gt;ovulaci&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;jednoho vajíčka typicky každý měsíc. Proto během plodnosti žena ovuluje asi 400 až 450 krát. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Všechna &lt;/ins&gt;ostatní vajíčka se rozpustí v procesu zvaném atrézie. Protože celková zásoba vajíček ženy se formuje už v &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[plod]]u&lt;/ins&gt;, aby vajíčka ovulovali dekády později, vznikli názory, že tato dlouhá trvanlivost může udělat chromatin vajíčka víc náchylným k problémům dělení, natržení a mutacím než chromatin spermie, který se produkuje průběžně během reprodukčního života muže. Tuto možnost podporují pozorování, že zárodky a děti od starších matek mají vyšší výskyt chromozómových abnormalit než od starších otců.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Ptáky==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Ptáky==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vajíčko (vejce) u ptáků a dalších živočichů je organická nádoba obsahující zygotu, rezultující z [[oplodnění]] [[buňka|buňky]] zvané ovum (neoplozené vajíčko). Ve vajíčku se embryo vyvíjí až je schopno samostatného života, pak škrupinu vejce rozbije a vejce opustí. &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vajíčko (vejce) u ptáků a dalších živočichů je organická nádoba obsahující zygotu, rezultující z [[oplodnění]] [[buňka|buňky]] zvané ovum (neoplozené vajíčko). Ve vajíčku se embryo vyvíjí až je schopno samostatného života, pak škrupinu vejce rozbije a vejce opustí. &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Webmaster</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://sestra.org/index.php?title=Vaj%C3%AD%C4%8Dko&amp;diff=3314&amp;oldid=prev</id>
		<title>Webmaster v 28. 7. 2014, 12:36</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sestra.org/index.php?title=Vaj%C3%AD%C4%8Dko&amp;diff=3314&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2014-07-28T12:36:06Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class='diff diff-contentalign-left'&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 28. 7. 2014, 12:36&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 2:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 2:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Vajíčko''' u lidí je největší [[buňka]], jediná viditelná lidským okem a má zásadní úlohu v procesu [[reprodukce]] (rozmnožování).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Vajíčko''' u lidí je největší [[buňka]], jediná viditelná lidským okem a má zásadní úlohu v procesu [[reprodukce]] (rozmnožování).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Vaječník jako &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vaječníková &lt;/del&gt;banka ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Vaječník jako &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vajíčková &lt;/ins&gt;banka ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podle výzkumu se vajíčka formují ze zárodečných buněk v raném životě plodu. Počet je redukován na asi 400 000 až 450 000 nezralých vajíček uložených v každém vaječníku. Menstruační cyklus jako biologická událost umožňuje ovulaci jednoho vajíčka typicky každý měsíc. Proto během plodnosti žena ovuluje asi 400 až 450 krát. Všechny ostatní vajíčka se rozpustí v procesu zvaném atrézie. Protože celková zásoba vajíček ženy se formuje už v plodu, aby vajíčka ovulovali dekády později, vznikli názory, že tato dlouhá trvanlivost může udělat chromatin vajíčka víc náchylným k problémům dělení, natržení a mutacím než chromatin spermie, který se produkuje průběžně během reprodukčního života muže. Tuto možnost podporují pozorování, že zárodky a děti od starších matek mají vyšší výskyt chromozómových abnormalit než od starších otců.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podle výzkumu se vajíčka formují ze zárodečných buněk v raném životě plodu. Počet je redukován na asi 400 000 až 450 000 nezralých vajíček uložených v každém vaječníku. Menstruační cyklus jako biologická událost umožňuje ovulaci jednoho vajíčka typicky každý měsíc. Proto během plodnosti žena ovuluje asi 400 až 450 krát. Všechny ostatní vajíčka se rozpustí v procesu zvaném atrézie. Protože celková zásoba vajíček ženy se formuje už v plodu, aby vajíčka ovulovali dekády později, vznikli názory, že tato dlouhá trvanlivost může udělat chromatin vajíčka víc náchylným k problémům dělení, natržení a mutacím než chromatin spermie, který se produkuje průběžně během reprodukčního života muže. Tuto možnost podporují pozorování, že zárodky a děti od starších matek mají vyšší výskyt chromozómových abnormalit než od starších otců.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Ptáky==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Ptáky==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Webmaster</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://sestra.org/index.php?title=Vaj%C3%AD%C4%8Dko&amp;diff=3307&amp;oldid=prev</id>
		<title>Webmaster: Založena nová stránka: Různé druhy vajíček '''Vajíčko''' u lidí je největší buňka, jediná viditelná lidským okem a má zásadní úlohu v ...</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sestra.org/index.php?title=Vaj%C3%AD%C4%8Dko&amp;diff=3307&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2014-07-28T08:18:46Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka: &lt;a href=&quot;/Soubor:Oeufs002b.jpg&quot; title=&quot;Soubor:Oeufs002b.jpg&quot;&gt;Různé druhy vajíček&lt;/a&gt; &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vajíčko&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; u lidí je největší &lt;a href=&quot;/Bu%C5%88ka&quot; title=&quot;Buňka&quot;&gt;buňka&lt;/a&gt;, jediná viditelná lidským okem a má zásadní úlohu v ...&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;[[image:Oeufs002b.jpg|thumb|400px|Různé druhy vajíček]]&lt;br /&gt;
'''Vajíčko''' u lidí je největší [[buňka]], jediná viditelná lidským okem a má zásadní úlohu v procesu [[reprodukce]] (rozmnožování).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vaječník jako vaječníková banka ===&lt;br /&gt;
Podle výzkumu se vajíčka formují ze zárodečných buněk v raném životě plodu. Počet je redukován na asi 400 000 až 450 000 nezralých vajíček uložených v každém vaječníku. Menstruační cyklus jako biologická událost umožňuje ovulaci jednoho vajíčka typicky každý měsíc. Proto během plodnosti žena ovuluje asi 400 až 450 krát. Všechny ostatní vajíčka se rozpustí v procesu zvaném atrézie. Protože celková zásoba vajíček ženy se formuje už v plodu, aby vajíčka ovulovali dekády později, vznikli názory, že tato dlouhá trvanlivost může udělat chromatin vajíčka víc náchylným k problémům dělení, natržení a mutacím než chromatin spermie, který se produkuje průběžně během reprodukčního života muže. Tuto možnost podporují pozorování, že zárodky a děti od starších matek mají vyšší výskyt chromozómových abnormalit než od starších otců.&lt;br /&gt;
==Ptáky==&lt;br /&gt;
Vajíčko (vejce) u ptáků a dalších živočichů je organická nádoba obsahující zygotu, rezultující z [[oplodnění]] [[buňka|buňky]] zvané ovum (neoplozené vajíčko). Ve vajíčku se embryo vyvíjí až je schopno samostatného života, pak škrupinu vejce rozbije a vejce opustí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Příbuzné články==&lt;br /&gt;
*[[Menstruační cyklus]]&lt;br /&gt;
*[[Oplodnění]]&lt;br /&gt;
*[[Ovulace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroj==&lt;br /&gt;
http://en.wikipedia.org/wiki/Egg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[category:Vajíčka]]&lt;br /&gt;
[[category:Reprodukční systém]]&lt;br /&gt;
[[category:Zoologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Webmaster</name></author>	</entry>

	</feed>