Neuron
(Založena nová stránka: Schéma neuronu '''Neuron''' nebo '''nervová buňka''' je elektricky excitabilní buňka, které zpracovává a …) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 1 uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
[[image:Complete neuron cell diagram.png|thumb|400px|Schéma neuronu]] | [[image:Complete neuron cell diagram.png|thumb|400px|Schéma neuronu]] | ||
| − | '''Neuron''' nebo '''nervová buňka''' je elektricky excitabilní [[buňka]], | + | '''Neuron''' nebo '''nervová buňka''' je elektricky excitabilní [[buňka]], která zpracovává a přenáší informaci elektrickým a chemickým signalizováním. Chemické signalizování nastává přes synapse, specializovaná spojení s jinými buňkami. Neurony mají spojení navzájem a formují sítě. Tvoří základní součást [[nervový systém|nervového systému]], co zahrnuje [[mozek]], [[mícha|míchu]] a periferní ganglie. Existuje několik specializovaných typů neuronů: senzorické neurony reagují na dotek, zvuk, světlo a mnoho jiných stimulů ovlivňujících buňky ze smyslových orgánů, které pak vysílají signály do míchy a mozku. Motorické neurony přijmou signál z mozku a míchy a způsobují svalové kontrakce a ovlivňují žlázy. Interneurony připojí neurony k dalším neuronům uvnitř stejného regionu mozku nebo míchy. |
| − | Typický neuron má buněčné tělo (často zvaný "soma"), dendrity a nervový výběžek - axon. Dendrity jsou vlákna, které vzniknou z buněčného těla, často sahají k stovkám mikronů a větví se víckrát, dávají vznik komplexu "dendritického stromu". Axon je speciální celulární vlákno, které vznikne z buněčného těla v místě zvaném axonový hrbolek a putuje do vzdálenosti až 1 m u lidí nebo ještě víc u jiných živočichů. Buněčné tělo neuronu často zakládá vícenásobné dendrity, ale nikdy víc než jednomu axon i když axon se může větvit mnohosetkrát předtím, než se ukončí. U většiny synapsí jsou signály vysílané z axonu jednoho neuronu do dendritu dalšího. Ale existuje mnoho výjimek z těchto pravidel: neurony, která postrádají dendrity, neurony nemající žádný axon, synapse propojující axon k dalšímu axonu nebo dendrit k dalšímu dendritu atd. | + | Typický neuron má buněčné tělo (často zvaný "soma"), dendrity a nervový výběžek - axon. Dendrity jsou vlákna, které vzniknou z buněčného těla, často sahají k stovkám mikronů a větví se víckrát, dávají vznik komplexu "dendritického stromu". Axon je speciální celulární vlákno, které vznikne z buněčného těla v místě zvaném axonový hrbolek a putuje do vzdálenosti až 1 m u lidí nebo ještě víc u jiných živočichů. Buněčné tělo neuronu často zakládá vícenásobné dendrity, ale nikdy víc než jednomu [[axon]] i když axon se může větvit mnohosetkrát předtím, než se ukončí. U většiny synapsí jsou signály vysílané z axonu jednoho neuronu do dendritu dalšího. Ale existuje mnoho výjimek z těchto pravidel: neurony, která postrádají dendrity, neurony nemající žádný axon, synapse propojující axon k dalšímu axonu nebo [[dendrit]] k dalšímu dendritu atd. |
| − | Všechny neurony jsou elektricky excitabilní, udržují gradientní elektrické napětí napříč jejich membránami prostřednictvím metabolicky poháněných | + | Všechny neurony jsou elektricky excitabilní, udržují gradientní elektrické napětí napříč jejich membránami prostřednictvím metabolicky poháněných pumpovaných iontů, které se propojují s kanály iontů začleněných v membráně na generaci intracelulárních versus extracelulárních rozdílů koncentrace iontů jako například sodíku, draslíku, chloridu a vápníku. Změny ve vzájemném napětí membrány mohou změnit funkci napěťově závislých kanálů iontu. Pokud se elektrické napětí mění v dostatečně velkém rozsahu, generuje se veškerý nebo žádný elektrochemický impulz zvaný akční potenciál, který putuje rychle podél buněčného axonu a aktivuje synaptická spojení s jinými buňkami, kterými prochází. |
| − | Neurony dospělého mozku | + | Neurony dospělého mozku většinou nepodstoupí buněčné dělení a obvykle nemohou být nahrazené po ztrátě, ačkoli je několik známých výjimek. Většinou jsou generovány speciálními typy kmenových buněk, i když astrocyty (typ gliové buňky) byla pozorovány, jak se mění na neurony, protože jsou někdy pluripotentní. |
| − | + | ==Zdroj== | |
| − | Zdroj | + | http://en.wikipedia.org/wiki/Neuron |
[[category:Neurony]] | [[category:Neurony]] | ||
[[category:Nervový systém]] | [[category:Nervový systém]] | ||
[[category:Medické termíny]] | [[category:Medické termíny]] | ||
Aktuální verze z 25. 9. 2012, 05:12
Neuron nebo nervová buňka je elektricky excitabilní buňka, která zpracovává a přenáší informaci elektrickým a chemickým signalizováním. Chemické signalizování nastává přes synapse, specializovaná spojení s jinými buňkami. Neurony mají spojení navzájem a formují sítě. Tvoří základní součást nervového systému, co zahrnuje mozek, míchu a periferní ganglie. Existuje několik specializovaných typů neuronů: senzorické neurony reagují na dotek, zvuk, světlo a mnoho jiných stimulů ovlivňujících buňky ze smyslových orgánů, které pak vysílají signály do míchy a mozku. Motorické neurony přijmou signál z mozku a míchy a způsobují svalové kontrakce a ovlivňují žlázy. Interneurony připojí neurony k dalším neuronům uvnitř stejného regionu mozku nebo míchy.
Typický neuron má buněčné tělo (často zvaný "soma"), dendrity a nervový výběžek - axon. Dendrity jsou vlákna, které vzniknou z buněčného těla, často sahají k stovkám mikronů a větví se víckrát, dávají vznik komplexu "dendritického stromu". Axon je speciální celulární vlákno, které vznikne z buněčného těla v místě zvaném axonový hrbolek a putuje do vzdálenosti až 1 m u lidí nebo ještě víc u jiných živočichů. Buněčné tělo neuronu často zakládá vícenásobné dendrity, ale nikdy víc než jednomu axon i když axon se může větvit mnohosetkrát předtím, než se ukončí. U většiny synapsí jsou signály vysílané z axonu jednoho neuronu do dendritu dalšího. Ale existuje mnoho výjimek z těchto pravidel: neurony, která postrádají dendrity, neurony nemající žádný axon, synapse propojující axon k dalšímu axonu nebo dendrit k dalšímu dendritu atd.
Všechny neurony jsou elektricky excitabilní, udržují gradientní elektrické napětí napříč jejich membránami prostřednictvím metabolicky poháněných pumpovaných iontů, které se propojují s kanály iontů začleněných v membráně na generaci intracelulárních versus extracelulárních rozdílů koncentrace iontů jako například sodíku, draslíku, chloridu a vápníku. Změny ve vzájemném napětí membrány mohou změnit funkci napěťově závislých kanálů iontu. Pokud se elektrické napětí mění v dostatečně velkém rozsahu, generuje se veškerý nebo žádný elektrochemický impulz zvaný akční potenciál, který putuje rychle podél buněčného axonu a aktivuje synaptická spojení s jinými buňkami, kterými prochází.
Neurony dospělého mozku většinou nepodstoupí buněčné dělení a obvykle nemohou být nahrazené po ztrátě, ačkoli je několik známých výjimek. Většinou jsou generovány speciálními typy kmenových buněk, i když astrocyty (typ gliové buňky) byla pozorovány, jak se mění na neurony, protože jsou někdy pluripotentní.
