Gallium
Gallium je chemický prvek se symbolem Ga a atomovým číslem 31. Je ve skupině 13 periodické tabulky a proto má podobnosti s jinými kovy skupiny jako hliník, indium a thallium. Gallium se v přírodě jako volný prvek nevyskytuje, ale je v třímocných Ga(III) sloučeninách v stopovém množství v zinkové rudě a v bauxitu. Za standarní teploty a tlaku je elementární gallium měkký, stříbrně-modrý kov, tuhý při nízkých teplotách a kapalný při teplotě vyšší jak 29.76 °C (85.57 °F).
Bod topení gallia se používá jako teplotní referenční bod. Slitiny gallia se používájí v teploměrech jako netoxická a k přírodě šetrná alternativa rtuti a vydrží vyšší teploty jako rtuť. Slitina galinstan (68,5% gallium, 21,5% indium a 10% cín) má ještě nižší bod topení −19 °C (−2 °F), pod bodem mrznutí vody.
Od jeho objevu v roce 1875, gallium se používá na výrobu slitin s nízkým bodem topení. Používá se i v polovodičích na dopování polovodičových substrátech.
Gallium je používáno nejvíc v elektronice. Arsenid gallitý, primární chemická sloučenina gallia v elektronice, je používán v mikrovlnních obvodech, vysoko-rychlostních přepínacích obvodech a v infračervených obvodech. Polovodičový nitrid gallia a indiový nitrid gallia produkují modré a fialové světelné diody (LEDky) a diodové lasery. Gallium se používá i na produkci umělých minerálů na výrobu bižuterie.
Gallium nemá známou funkci v biologii. Gallium(III) má podobné chování jako železité soli v biologických systémech a používá se v některých medických aplikacích včetně farmaceutických a radiofarmaceutických.
