Molekula
Molekula je elektricky neutrální skupina dvou nebo víc atomů, které drží spolu chemické vazby. Molekuly se liší od ionů tím, že nemají elektrický náboj. Ale v kvantové fyzice, organické chemii a biochemii, se termín molekula používá méně přísně, též na označení víceatomových ionů.
V kinetické teorii plynů se termín molekula často používá na jekékoli plynné částice bez ohledu na jejich složení. Podle této definice, atomy vzácných plynů se považují za molekuy i když se skládají z jednoho nevázaného atomu.
Molekula může být homonukleární - obsahuje atomy jednoho prvku, jako například kyslík O2 nebo to může být chemická sloučenina obsahující aspoň dva prvky, například voda H2O. Atomy a komplexy vázané nekovalentními vazbami jako jsou vodíkové vazby nebo iónové vazby se obvykle nepovažují za jednoduché molekuly.
Molekuly jako složky hmoty jsou obvyklé v organických látkách (a proto v biochemii). Tvoří též většinu oceánů a atmosféry. Ale většina známých tuhých látek na Zemi včetně většiny minerálů tvořících zemskou kůru, plášť a kůru obsahuje mnoho chemických vazeb, ale nejsou složené z identifikovatelných molekul. Též žádnou typickou molekulu nelze definovat pro ionové krystaly (soli) a kovalentné krystaly (síťové tuhé látky), i když ty jsou často složené z opakujících se buněk, které se šíří buď v rovině (jako u grafénu) nebo v 3 dimenzích (například diamant, křemen nebo chlorid sodný). Forma opakujících se jednotkově buněčných struktur též platí funguje v nejkondenzovanějších fázích s metalickou vazbou, co značí, že tuhé kovy se též skládají z molekul. U skel (tuhých látek existujících v sklovitém neuspořádaném stavu), atomy se mohou vzajemně vázat chemickými vazbami bez přítomnosti nějaké definovatelné molekuly, ale též bez jakékoli regularity opakujících se jednotek charakterizujících krystaly.
