Obezita
Obezita je stav organizmu, v kterém naturální energetická rezerva uložená v tukové tkáni je zvýšená do té míry, že to může značit riskový faktor pro určité tělesné funkce nebo zvýšenou mortalitu. Obezita vzniká z individuální biologie a prostředí. Vysoká tělesná hmotnost prokazatelně koreluje s různými nemocemi, zvláště kardiovaskulárními, diabetes mellitus typu 2, spánkové apnoe (krátké zastavení dechu) a osteoartritidou. Obezita je též individuální klinický stav a stále víc se považuje za vážný veřejný zdravotní problém.
Definice
V klinických podmínkách je obezita typicky hodnocena měřením BMI (body mass index - tělesný hmotnostní index), obvodu pásu a vyhodnocením přítomnosti riskových faktorů a morbidity. V epidemiologických studiích se na definici obezity používá jen BMI.
Tělesný hmotnostní index - BMI (Body Mass Index)
BMI zavedl belgický statistik a antropometrik Adolphe Quetelet - v publikaci z roku 1871: Antropométrie ou Mesure des Différences Facultés de l'Homme. Brussels: Musquardt. Vypočítá se dělením tělesné výšky v kilogramech druhou mocninou tělesné výšky v metrech (BMI = kg/m^2).
Současné obvykle používané definice ustanovili nasledovné hodnoty odsouhlasené v roce 1997 a publikované v roce 2000 World Health Organization. Technical report series 894: "Obesity: preventing and managing the global epidemic.". Geneva: World Health Organization, 2000. PDF. ISBN 9241208945:
- BMI menší než 18.5 je podváha
- BMI 18.5 - 24.9 je normální váha
- BMI 25.0 - 29.9 je nadváha
- BMI 30.0 - 39.9 je obezita
- BMI 40.0 nebo vyšší je vážná (nebo morbidní) obezita
BMI je jednoduchá a široce používaná metoda na odhad tělesného tuku Mei Z, Grummer-Strawn LM, Pietrobelli A, Goulding A, Goran MI, Dietz WH. Validitu BMI v porovnání s jinými kontrolními indexy tělesné kompozice pro hodnocení tělesného tuku u dětí a adolescentů uvádí Am J Clin Nutr 2002;75:978-85. PMID 12036802.
BMI jako indikátor klinického stavu se používá v konjunkci s jinými klinickými hodnoceními, jako například obvod pásu. V klinickém nastavení doktoři berou do úvahy rasu, etnicitu, svalnatost (muskularitu), věk, pohlaví a jiné faktory, které mohou ovlivnit interpretaci BMI. BMI nadhodnocuje tělesný tuk u velmi svalnatých lidí a může podhodnotit tělesný tuk u lidí, kteří stratili tělesnou hmotnost (např. mnohí starší). Mírná obezita definovaná jen podle BMI není srdeční riskový faktor a proto BMI nemůže být použito jako jediný klinický a epidemiologický prediktor (příznak) kardiovaskulárního zdraví. Romero-Corral A, Montori VM, Somers VK, Korinek J, Thomas RJ, Allison TG, Mookadam F, Lopez-Jimenez F. Association of bodyweight with total mortality and with cardiovascular events in coronary artery disease: a systematic review of cohort studies. Lancet 2006;368:666-78. PMID 16920472
V epidemiologické analýze se používa jen BMI jako indikátor prevalence (převažování) a incidence (dosahu).
Souvisící články
Zdroj: Wikipedia
