Laser
Laser je zařízení, které emituje světlo procesem optické amplifikace (zesílení) založené na stimulované emisi elektromagnetického záření. Slovo "laser" pochází z anglického "Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation" (zesilován světla pomocí stimulované emise radiace). První laser postavil v roce 1960 Theodore H. Maiman ve firmě Hughes Research Laboratories, teoretický základ práci dali vědci Charles Hard Townes and Arthur Leonard Schawlow.
Laser se liší od jiných zdrojů světla v tom, že emituje světlo koherentně (soudržně), prostorově a dočasně. Prostorová koherence (soudržnost) umožňuje soustředit laser na malý bod pro aplikace jako laserové řezání a litografie. Umožňuje též paprsku laseru zůstat úzký na dlouhé vzálenosti (kolimace) pro aplikace jako jsou laserová ukazovátka. Lasery mohou mít i vysokou temporální (přechodovou) koherenci, která umožňuje emitovat světlo s velmi úzkým spektrem, tedy emitovat jednu barvu světla. Temporální koherence se používá na produkci pulzů světla krátkých až na femtosekundy.
Kromě jiných aplikací, lasery se používají
- v optických diskových mechanikách, laserových tiskárnách a čtečkách čárového kódu
- v instrumentech na sekvenci DNA
- v komunikaci optických vláken
- na řezání a svařování materiálů
- laserové světelné displeje v zábavní produkci atd.
Obsah |
Využití laseru v medicíně
Jemná tkáň
- dermatologie a plastická chirurgie
- oční chirurgie na korekci krátkozrakosti a dalekozrakosti
- endovaskulární chirurgie
- chirurgie nohou a kotníku
- gastrointestinální trakt
- orální a dentální chirurgie
- chirurgie páteře
- další - CO2 laser se používá v gynekologii, ortopedii, neurochirurgii atd.
Hrubá tkáň
Laser se používá i na řezání kostí a ve stomatologii na řezání zubů.
