Ošetřovatelský proces
|
Sesterský proces je proces, v kterém sestry poskytují péči pacientům. Často je založen na sesterských modelech nebo filozofiích. Sesterský proces byl původne adaptovanou formou řešení problémů a je klasifikován jako deduktivní teorie.
Charakteristiky sesterského procesu
Sesterský proces je cyklický a pokračující proces, který může v kterékoli etapě skončit, je-li problém vyřešen. Sesterský proces existuje pro každý pacientů problém a pro každý element péče o pacienta, dříve než jednou pro každého pacienta. Sesterské hodnocení péče povede ke změně implementace (realizace) péče a potřeby pacienta se pravděpodobně mění během jejich pobytu v nemocnici jak se jejich zdraví zlepšuje nebo zhoršuje. Sesterský proces se soustředí nejen na metody zlepšení pacientových fyzických potřeb, ale i na sociální a emocionální potřeby.
Etapy sesterského procesu
Sesterský proces si anglicky mluvící často pamatují jako akronym (zkratku) ADPIE:
- Assessment - hodnocení (potřeb pacienta)
- Diagnosis - diagnóza (lidských odpovídajících potřeb, s kterými práce sester může asistovat)
- Planning - plánování (péče o pacienta)
- Implementation - realizace (péče)
- Evaluation - hodnocení (výsledků implementované péče)
V mnohých zemích, například v UK, je etapa "diagnóza" z procesu vynechána. I když sestry v UK určují potřeby nebo problémy pacienta, nepovažují je velmi za "diagnózy".
Etapa 1: Assessment - zhodnocení (úvodní)
Sestra má realizovat kompletní sesterské hodnocení všech pacientových potřeb, nezávisle od příčiny vyšetření. Obvykle se používá hodnotící systém založený na sesterských modelech nebo Waterlowé stupnice. Účel této etapy je identifikovat pacientovy ošetřovatelské problémy, které budou vyjádřeny buď jako aktuální nebo potenciální. Například pacient, který se stal imobilním po dopravní nehodě může být hodnocen jako mající "potenciál na problém dekubitus souvisící s imobilitou".
Etapa 2: Diagnóza
Sestry v USA dělají sesterskou diagnózu, co je standardizovaný výkaz o zdraví klienta (jednotlivce, rodiny nebo komunity) za účelem poskytnutí sesterské péče. Sesterské diagnózy vyjadřují výsledek hodnocení problémů pacienta.
Sesterské diagnózy jsou částí hnutí v práci sester na standardizaci terminologie obsahující standardní popisy diagnóz, intervencí (zásahů) a výsledků. Podporovatelé standardizované terminologie věří, že pomůže sesterské práci být věděckejší a založenou na evidenci.
Etapa 3: Plánování
Se souhlasem pacienta sestra adresuje každý z problémů identifikovaných v předešlých etapách. Pro každý problém je určen měřitelný cíľ. Například cíl pro uvedeného pacienta má být, aby jeho kůže zůstala nepoškozená. Výsledkem je plán sesterské péče.
Etapa 4: Implementace
V této etapě jsou též zaznamenány metody na dosažení cíle. Metody implementace musí být zaznamenány v explicitní a konkrétní formě způsobem, aby jim pacient rozuměl, bude-li je chtít číst. Srozumitelnost je podstatní, protože pomůže komunikaci mezi osobami realizujícími sesterskou péči.
Etapa 5: Evaluation - hodnocení výsledků
Účel etapy je hodnotit progres na dosažní cílů identifikovaných v předešlých etapách. Je-li progres k cílem pomalý nebo nastala-li regrese, sestra musí podle toho plán změnit. A naopak, byl-li cíl splněn, péče může skončit. Nové problémy mohou být v této etapě identifikovány, a tím proces začne znova. Úkol této etapy je, že měřitelné cíle musí být stanoveny - chyby při stanovení měřitelných cílů rezultují do slabých hodnocení.
Celý proces se zaznamenává v dohodnuté formě v pacientovém plánu péče, aby všichni členové zdravotního tímu mohli vykonávat dohodnutou péči a dělat dodatky nebo změny, je-li to vhodné.
