Pračka

Aktuální verze z 5. 4. 2012, 13:30

Automatická pračka firmy Electrolux.

Pračka je stroj určený na praní špinavého prádla, tedy oděvů a jiného domácího textilu jako ručníků a pokrývek. Termín pračka se obvykle vztahuje na stroje používající vodu jako základní čistící roztok, na rozdíl od čištění nasucho, které používá alternativví čistící tekutiny a je obvykle provozováno v specializovaných servisech.

Historie

První pračku sestrojil Jacob Christian Schäffern v roce 1767.

Mechanické pračky se datují do 19. století a jejich základní principy fungování se většinou nezměnily. Prvním krokem je uložit materiál na čištění do vody obsahující prací prostředek (detergent). Látky a voda jsou pak "míchané" opakovaným pohybem tam a zpět atd. Voda se pak vypumpuje ven a látky se částečné vysuší rychlým odstřeďováním v nízkorychlostní centrifuze (odstředivce). Pak se přidá čistá voda a míchá se s látkami pro vyplavení zbylého pracího prostředku. Nakonec jsou látky (obvykle) opět odstředěné (i když některé látky se vyberou hned a suší se alternativními prostředky bez rychlého odstředění, které by je mohlo poškodit).

Prakticky všechny současné pračky jsou napájeny elektřinou, i když ručně poháněné nebo parou poháněné stroje byly dříve časté. Pračky jsou téměř univerzální ve vyspělých zemích, i když někteří lidé žijící v menších bytech nemají pro ně prostor a používají komunální (samoobslužné) prádelny.

Automatické pračky se stali populárními v 60. létech 20. století. Automatizovali prací proces kontrolou přívodu vody a mýdla, vypouštěním a rotací pracího bubnu v naprogramované sekvenci. Různé typy látek mohly být oprány různými programovými cykly. Např. praní vlny požaduje nízkou teplotu a méně míchání než praní velmi špinavé bavlny. Většina automatických praček kontroluje prací sekvenci přes elektromechanický výstředníkový časovač, i když současné kompletně elektronické systémy založené na mikroprocesorech se stávají dostupnější. Další vyzkoušený přístup k programování pracího cyklu byl Hooverův systém Keymatic, v kterém plastické kazety s odlišnými klíčovými profily byly zasunuty do slotu a čteny mechanickou čtečkou. Tento systém fungoval krátce a nebyl velmi úspěšný - kazety se zvykly ztrácet a neměly reální výhodu nad konvenčním rotačním voličem.

Moderní stroje

Současné pračky jsou dostupné v dvou hlavních konfiguracích: "plněné shora" a "plněné předem". Dizajn "plnění shora", nejvíc populární v USA, Austrálii a částech Evropy, umístí látky do vertikálně montovaného válce (bubnu) s míchačkou podobnou propeleru (vrtuli) v centrální části spodku bubnu. Látky jsou plněné shora stroje, který je zakryt dvířky. Dizajn "plnění předem", nejvíc populární v UK, má válec namontovaný horizontálně a plní se přes skleněné dvířka ve předu stroje. Válec se též nazývá buben. Míchání provádí proměnlivá rotace válce (dopředu - zpět) a gravitace. Prané složky jsou vyneseny nahoru lopatkami v bubnu a pak padají vlivem gravitace na dno bubnu. Tento pohyb způsobuje průnik vody a pracího prášku do látky. I když je méne častá, existuje i varianta dizajnu s horizontální osou, která je plněna shora přes záklopku na obvodu bubna. Tyto stroje mají obvykle kratší válec a jsou proto menší.

Testy porovnávající zepředu a shora plněné stroje ukázali, že obvykle zepředu plněné pračky perou látky víc důkladně, způsobují menší opotřebení prádla a spotřebují méně vody a energie než pračky plněné shora. Pro použití menšího množství vody potřebují i méně pracích prostředků. Též umožňují snadnější namontování sušičky přímo nad pračku. Shora plněné pračky mají výhodu, že ukončí praní mnohem rychleji, obvykle stojí méně při stejné kapacitě a umožňují vybrat oděv v určité fázi cyklu (např. když některé látky v pračce nemají být odstředěny).

Koncem 90.let 20. století britský vynálezce James Dyson uvedl typ pračky s dvěma válci rotujícími v opačných směrech, co by mělo značit redukci pracího času a produkci víc čistého prádla.

Míchadlo

Míchadlo je mechanismus v pračce plněné shora, který vyčnívá z dna pracího koše a vytváří prací pohyby rotací tam a zpět, rolujíc látky zvrchu dolů a zpět.

Obvyklé typy míchadel:

• s duálním převrácením
• s duální akcí
• s akcí trojnásobného převrácení

Prací a sušící stroj

Jedno zařízení může provádět praní i sušení prádla pro vynechání procesu vkládání a vybírání látek z jednoho stroje do druhého.

Problém těchto strojů je, že jen polovina prádla může být vysušena po skončení praní. V současnosti některé pračky/sušičky jsou schopny provádět obě funkce v jedném stroji bez přerušení a s plnou náplní prádla.

Konektivita

Některé moderní pračky obsahují porty USB nebo Wifi na připojení do domácí sítě spotřebičů nebo do internetu.

Zdroj

http://en.wikipedia.org/wiki/Washing_machine