Uremie
Uremie nebo urémie je nemoc, když se močovina (urea) dostáva do krve. Močovina je jednou z primárních složek moče. Může se definovat jako nadbytek aminokyselinových a proteinových koncových produktů metabolizmu (například močovina a kreatinin) v krevi, které se obvykle vylučují do moče. Uremický syndrom možno definovat jako konečný klinický projev selhání ledvin. Jsou to znaky, symptomy a výsledky laboratorních testů, které rezultují z nedostatečné vylučovací, regulační a endokrinní funkce ledvin. Pojmy "uremie" a "uremický syndrom" se používali současně na označení velmi vysokých koncentrací močoviny v krevní plazmě, která je důsledek selhání ledvin. V tomto článku se používá jen pojem "uremie".
"Azotemie" je další slovo označující vysoké hladiny močoviny, ale primárně se používá, když abnormalita se dá změřit chemicky, ale není natolik vážná, aby způsobila symptomy. Uremie je patologický projev vážné azotemie.
Není specifický čas na nástup uremie u lidí s progresivní ztrátou funkcí ledvin. Lidé s méně než poloviční funkcí ledvin (tedy při stupni glomerulární filtrace (GFR - glomerular filtration rate) mezi 50 a 60) a věkem nad 30 let mohou mít částečnou uremii. To značí asi 8 milionu lidí v USA. Symptomy jako například únava, mohou být slabé, co dělá diagnózu nedostatečné funkce ledvin obtížnou. Léčba obvykle značí dialýzu nebo renální (obličkovou) transplantaci.
Znaky a symptomy
Klasické znaky uremie jsou
- progresivní slabost a lehká únava
- ztráta apetitu pro nevolnost a dávení
- svalová atrofie
- chvění
- abnormální mentální funkce
- časté plytké dýchání
- metabolická acidóza.
Bez léčby pomocí dialýzy nebo transplantace ledvin, uremie může způsobit bezvědomí, kómu a smrt. Protože uremie je většinou důsledek selhání ledvin, její znaky a symptomy se často objeví s dalšími znaky a symptomy ledvinového selhání.
