Krev

Z Encyklopedie zdravotní sestry
(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
 
(Není zobrazena 1 mezilehlá verze od 1 uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
[[Soubor:Krev.jpg|thumb|400px|Mikroskopický snímek lidské krve zobrazující [[erytrocyt]]y, [[leukocyt]]y včetně knoflíkových [[lymfocyt]]ů, [[monocyt]]u, [[neutrofil]]u a mnoho malých diskovitých [[platelet]]ů - krevních destiček.]]
 
[[Soubor:Krev.jpg|thumb|400px|Mikroskopický snímek lidské krve zobrazující [[erytrocyt]]y, [[leukocyt]]y včetně knoflíkových [[lymfocyt]]ů, [[monocyt]]u, [[neutrofil]]u a mnoho malých diskovitých [[platelet]]ů - krevních destiček.]]
 
{{TOCright}}
 
{{TOCright}}
'''Krev''' je kapalná [[cirkulace|cirkulující]] [[tkáň]] složená z tekuté [[krevní plazma|plazmy]] a [[buňka|buněk]] ([[červená krvinka|červené krvinky]], [[bílá krvinka|bílé krvinky]], [[krevní destička|krevní destičky]]). Medicínské termíny souvisící s krví často začínají na ''hemo-'' nebo ''hemato-'' (v britské angličtině ''haemo-'' a ''haemato-''), co je odvozeno z řeckého slova "''haima''" značícího "krev".
+
'''Krev''' je kapalná [[cirkulace|cirkulující]] [[tkáň]] složená z tekuté [[krevní plazma|plazmy]] a [[buňka|buněk]] ([[červená krvinka|červené krvinky]], [[bílá krvinka|bílé krvinky]], [[trombocyt|krevní destičky]]). Medicínské termíny souvisící s krví často začínají na ''hemo-'' nebo ''hemato-'' (v britské angličtině ''haemo-'' a ''haemato-''), co je odvozeno z řeckého slova "''haima''" značícího "krev".
  
 
Hlavní funkce krve je dopravovat živiny ([[kyslík]], [[glukóza|glukózu]]) a základní elementy do [[tkáň|tkání]] a odvádět odpadní produkty (např. [[oxid uhličitý]] a [[kyselina mléčná|kyselinu mléčnou]]). Krev též transportuje buňky ([[leukocyt]]y, abnormální [[nádor]]ové buňky) a různé substance ([[aminokyselina|aminokyseliny]], [[tuk]]y (lipidy), [[hormon]]y) mezi tkáně a orgány. Problémy s krevním složením nebo cirkulací může vést k dolnoproudové tkáňové dysfunkci.
 
Hlavní funkce krve je dopravovat živiny ([[kyslík]], [[glukóza|glukózu]]) a základní elementy do [[tkáň|tkání]] a odvádět odpadní produkty (např. [[oxid uhličitý]] a [[kyselina mléčná|kyselinu mléčnou]]). Krev též transportuje buňky ([[leukocyt]]y, abnormální [[nádor]]ové buňky) a různé substance ([[aminokyselina|aminokyseliny]], [[tuk]]y (lipidy), [[hormon]]y) mezi tkáně a orgány. Problémy s krevním složením nebo cirkulací může vést k dolnoproudové tkáňové dysfunkci.
  
 
==Charakteristika==
 
==Charakteristika==
Lidská krev je kapalná [[tkáň]] a její hlavní funkce je transportovat [[kyslík]] nutný pro [[život]] po těle. Též zásobuje tkáně živinami, odvádí odpadní produkty a obsahuje různé komponenty [[imunitní systém|imunitního systému]], které chrání tělo před [[infekcí]]. [[Hormon]]y též putují v krvi. Průměrný lidský [[organismus]] obsahuje asi 4 - 6 [[litr]]ů krve, co značí asi 8% tělesné [[hmotnost]]i. Dospělí lidé mají asi 60 [[litr|ml]] krve na [[kilogram]] [[lidská hmotnost|tělesné hmotnosti]].
+
Lidská krev je kapalná [[tkáň]] a její hlavní funkce je transportovat [[kyslík]] nutný pro [[život]] po těle. Též zásobuje tkáně živinami, odvádí odpadní produkty a obsahuje různé komponenty [[imunitní systém|imunitního systému]], které chrání tělo před [[infekce|infekcí]]. [[Hormon]]y též putují v krvi. Průměrný lidský [[organismus]] obsahuje asi 4 - 6 litrů krve, co značí asi 8% tělesné hmotnosti. Dospělí lidé mají asi 60 ml krve na kilogram [[lidská hmotnost|tělesné hmotnosti]].
  
Lidská krev je [[červená]] v rozsahu od svěle červené - když je [[okysličení|okysličená]], po tmavě červenou - když není. Červená barva pochází z [[hemoglobin]]u, co je [[metaloprotein]]ová sloučenina obsahující [[železo]] ve formě chemické struktury - kofaktoru [[heme]], ke které se váže [[kyslík]]. Existují populární mylné představy, že odkysličená krev je modrá a že krev se stane červenou, jen když přijde do kontaktu s kyslíkem. Krev nikdy není [[modrá]], ale [[žíla|žíly]] jsou modré, protože světlo je [[rozptyl|rozptýleno]] [[kůže|kůží]]. Navíc krev uvnitř je tmavě červená a vykazuje slabý světelný odraz. Z [[fyziologie|fyziologické]] perspektivy vypadají žíly a [[tepna|tepny]] podobně, když se kůže nazvedne a jsou viděny přímo.
+
Lidská krev je červená v rozsahu od svěle červené - když je [[kyslík|okysličená]], po tmavě červenou - když není. Červená barva pochází z [[hemoglobin]]u, co je [[metaloprotein]]ová sloučenina obsahující [[železo]] ve formě chemické struktury - kofaktoru [[heme]], ke které se váže [[kyslík]]. Existují populární mylné představy, že odkysličená krev je modrá a že krev se stane červenou, jen když přijde do kontaktu s kyslíkem. Krev nikdy není modrá, ale [[žíla|žíly]] jsou modré, protože světlo je rozptýleno [[kůže|kůží]]. Navíc krev uvnitř je tmavě červená a vykazuje slabý světelný odraz. Z [[fyziologie|fyziologické]] perspektivy vypadají žíly a [[tepna|tepny]] podobně, když se kůže nazvedne a jsou viděny přímo.
  
Krev se pohybuje v [[céva]]ch a je cirkulována [[srdce]]m, co je svalová pumpa. Proudí do [[plíce|plic]] pro okysličení a pak je cirkulována tělem přes [[tepna|tepny]]. Rozptyluje svůj obsažený kyslík přechodem přes tenké krevní cévy zvané [[kapilára|kapiláry]] (vlásečnice). Pak se vrací do srdce [[žíla]]mi.
+
Krev se pohybuje v [[céva]]ch a je cirkulována [[srdce]]m, co je svalová pumpa. Proudí do [[plíce|plic]] pro okysličení a pak je cirkulována tělem přes [[tepna|tepny]]. Rozptyluje svůj obsažený kyslík přechodem přes tenké krevní cévy zvané [[kapilára|kapiláry]] (vlásečnice). Pak se vrací do srdce [[žíla]]mi. Článek [[cirkulační systém]] obsahuje podrobný popis této cirkulace.
Článek [[cirkulační systém]] obsahuje podrobný popis této cirkulace.
+
  
 
Krev též transportuje metabolické odpadní produkty, [[lék]]y a jiné cizí chemikálie do [[játra|jater]] na eliminaci a do [[ledvina|ledvin]] na vyloučení [[moč]]em.
 
Krev též transportuje metabolické odpadní produkty, [[lék]]y a jiné cizí chemikálie do [[játra|jater]] na eliminaci a do [[ledvina|ledvin]] na vyloučení [[moč]]em.
Řádka 18: Řádka 17:
  
 
==Anatomie krve==
 
==Anatomie krve==
Krev je složena z několika typů krvinek a tyto ''formované elementy'' krve tvoří asi 45% celé krve. Ostatních 55% je [[krevní plasma]] - nažloutlá tekutina, která je kapalným mediem krve. Normální velikost [[pH]] lidské arteriální (tepnové) krve je asi 7,40.
+
Krev je složena z několika typů krvinek a tyto ''formované elementy'' krve tvoří asi 45% celé krve. Ostatních 55% je [[krevní plazma]] - nažloutlá tekutina, která je kapalným mediem krve. Normální velikost [[pH]] lidské arteriální (tepnové) krve je asi 7,40.
  
 
Popis krvinek:
 
Popis krvinek:
*''[[červená krvinka|Červené krvinky]] nebo erytrocyty'' (96%). U savců tyto krvinky nemají [[buněčné jádro]] a [[organela|organely]], proto exaktně nepatří mezi [[buňka|buňky]]. Obsahují krevní hemoglobin a distribuují kyslík. Červené krevní buňky (spolu s endotelními cévními buňkami a některými jinými buňkami) jsou též označeny proteiny, které definují různé [[krevní typ]]y.
+
*''[[červená krvinka|Červené krvinky]] nebo erytrocyty'' (96%). U savců tyto krvinky nemají [[buněčné jádro]] a [[organela|organely]], proto exaktně nepatří mezi [[buňka|buňky]]. Obsahují krevní hemoglobin a distribuují kyslík. Červené krvinky (spolu s endotelními cévními buňkami a některými jinými buňkami) jsou též označeny proteiny, které definují různé [[krevní typ]]y.
 
*''[[Bílá krvinka|Bílé krevní buňky]] nebo leukocyty'' (3.0%) jsou částí [[imunitní systém|imunitního systému]] a eliminují původce infekcí.
 
*''[[Bílá krvinka|Bílé krevní buňky]] nebo leukocyty'' (3.0%) jsou částí [[imunitní systém|imunitního systému]] a eliminují původce infekcí.
*''[[Krevní deštička|Krevní deštičky]] nebo trombocyty'' (1.0%) jsou odpovědny za srážení krve nebo [[koagulace|koagulaci]] (sraženinu) a jsou zahrnuty do [[zánět]]u.
+
*''[[Trombocyt|Krevní destičky]] nebo trombocyty'' (1.0%) jsou odpovědny za srážení krve nebo [[koagulace|koagulaci]] (sraženinu) a jsou zahrnuty do [[zánět]]u.
  
[[Krevní plasma]] je v podstatě [[voda|vodní]] roztok obsahující 96% vody, 4% krevní plasmy [[protein]]ů a stopová množství z následujícího:
+
[[Krevní plazma]] je v podstatě [[voda|vodní]] roztok obsahující 96% vody, 4% krevní plazmy [[protein]]ů a stopová množství z následujícího:
 
* [[albumin]]
 
* [[albumin]]
 
* [[koagulace|faktory srážení krve]]
 
* [[koagulace|faktory srážení krve]]
Řádka 33: Řádka 32:
 
* různé [[elektrolyt]]y (nejvíc [[sodík]])
 
* různé [[elektrolyt]]y (nejvíc [[sodík]])
  
Plasma a krvinky spolu tvoří nenewtonskou tekutinu, proudní vlastnosti které jsou unikátně adaptovány do architektury krevních cév.
+
Plazma a krvinky spolu tvoří nenewtonskou tekutinu, proudní vlastnosti které jsou unikátně adaptovány do architektury krevních cév.
  
 
==Fyziologie krve==
 
==Fyziologie krve==
Řádka 55: Řádka 54:
 
* [[Umělá krev]]
 
* [[Umělá krev]]
 
* [[Seznam složek lidské krve]]
 
* [[Seznam složek lidské krve]]
* [[Krevní plasma]]
+
* [[Krevní plazma]]
 
* [[Koagulace]]
 
* [[Koagulace]]
  

Aktuální verze z 7. 1. 2014, 20:15

Mikroskopický snímek lidské krve zobrazující erytrocyty, leukocyty včetně knoflíkových lymfocytů, monocytu, neutrofilu a mnoho malých diskovitých plateletů - krevních destiček.

Obsah

 [skrýt

Krev je kapalná cirkulující tkáň složená z tekuté plazmy a buněk (červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky). Medicínské termíny souvisící s krví často začínají na hemo- nebo hemato- (v britské angličtině haemo- a haemato-), co je odvozeno z řeckého slova "haima" značícího "krev".

Hlavní funkce krve je dopravovat živiny (kyslík, glukózu) a základní elementy do tkání a odvádět odpadní produkty (např. oxid uhličitý a kyselinu mléčnou). Krev též transportuje buňky (leukocyty, abnormální nádorové buňky) a různé substance (aminokyseliny, tuky (lipidy), hormony) mezi tkáně a orgány. Problémy s krevním složením nebo cirkulací může vést k dolnoproudové tkáňové dysfunkci.

Charakteristika

Lidská krev je kapalná tkáň a její hlavní funkce je transportovat kyslík nutný pro život po těle. Též zásobuje tkáně živinami, odvádí odpadní produkty a obsahuje různé komponenty imunitního systému, které chrání tělo před infekcí. Hormony též putují v krvi. Průměrný lidský organismus obsahuje asi 4 - 6 litrů krve, co značí asi 8% tělesné hmotnosti. Dospělí lidé mají asi 60 ml krve na kilogram tělesné hmotnosti.

Lidská krev je červená v rozsahu od svěle červené - když je okysličená, po tmavě červenou - když není. Červená barva pochází z hemoglobinu, co je metaloproteinová sloučenina obsahující železo ve formě chemické struktury - kofaktoru heme, ke které se váže kyslík. Existují populární mylné představy, že odkysličená krev je modrá a že krev se stane červenou, jen když přijde do kontaktu s kyslíkem. Krev nikdy není modrá, ale žíly jsou modré, protože světlo je rozptýleno kůží. Navíc krev uvnitř je tmavě červená a vykazuje slabý světelný odraz. Z fyziologické perspektivy vypadají žíly a tepny podobně, když se kůže nazvedne a jsou viděny přímo.

Krev se pohybuje v cévach a je cirkulována srdcem, co je svalová pumpa. Proudí do plic pro okysličení a pak je cirkulována tělem přes tepny. Rozptyluje svůj obsažený kyslík přechodem přes tenké krevní cévy zvané kapiláry (vlásečnice). Pak se vrací do srdce žílami. Článek cirkulační systém obsahuje podrobný popis této cirkulace.

Krev též transportuje metabolické odpadní produkty, léky a jiné cizí chemikálie do jater na eliminaci a do ledvin na vyloučení močem.

Tlumivý roztok kyseliny uhličité (H2CO3) a bikarbonátu (HCO3-) je přítomný v proudu lidské krve pro udržení velikosti pH mezi 7,35 a 7,45.

Anatomie krve

Krev je složena z několika typů krvinek a tyto formované elementy krve tvoří asi 45% celé krve. Ostatních 55% je krevní plazma - nažloutlá tekutina, která je kapalným mediem krve. Normální velikost pH lidské arteriální (tepnové) krve je asi 7,40.

Popis krvinek:

Krevní plazma je v podstatě vodní roztok obsahující 96% vody, 4% krevní plazmy proteinů a stopová množství z následujícího:

Plazma a krvinky spolu tvoří nenewtonskou tekutinu, proudní vlastnosti které jsou unikátně adaptovány do architektury krevních cév.

Fyziologie krve

Produkce a rozklad

Krevní buňky produkuje kostní dřeň v procesu zvaném hematopoezie. Proteinová složka je produkována většinou v játrech, zatímco hormony produkují endokrinní žlázy a vodní frakce udržované v zažívacím traktu a ledvinách.

Krevní buňky se rozkládají v slezině a Kuppferovy buňky v játrech. Játra též čistí proteiny a aminokyseliny (ledviny vylučují mnoho malých proteinů do moči).

Transport kyslíku

Množství kyslíku rozpuštěného v krvi je přímo úměrné parciálnímu tlaku kyslíku (O2) - zkratka PO2 - v krvi.

Molekula hemoglobinu je primární transportér kyslíku v krvi. 98,5% kyslíku je chemicky kombinováno s hemoglobinem - Hb. Jen 1,5% je fyzicky rozpuštěno.

Transport oxidu uhličitého CO2

Když systemická arteriální (tepnová) krev proudí přes kapiláry, oxid uhličitý se rozpouští z tkáně do krve. Nějaký oxid uhličitý je rozpuštěn v krvi. Část oxidu uhličitého reaguje s hemoglobinem pro formování karbamino hemoglobinu. Zbylý oxid uhličitý je konvertován na bikarbonát a vodíkové iony. Většina oxidu uhličitého je transportována krví ve formě ionů bikarbonátu.

Transport vodíkových ionů

Část oxyhemoglobinu ztrácí kyslík a vzniká deoxyhemoglobin, který má mnohem větší afinitu (slučivost) s vodíkovými iony H+ než oxyhemoglobin, proto váže většinu vodíkových ionů.

Příbuzné témy

Zdroj

http://en.wikipedia.org/wiki/Blood

Kategorie: Hematologie

Erytrocyt    Krev    Krevní obraz    Leukocyt    Trombocyt - krevní destička

Osobní nástroje