Kyselina octová
(Založena nová stránka: Vzorec kyseliny octové '''Kyselina octová''', systematický název '''kyselina ethanová''', je bezbarevná organick...)
Aktuální verze z 12. 3. 2018, 12:49
Kyselina octová, systematický název kyselina ethanová, je bezbarevná organická sloučenina (za pokojové teploty kapalina) s chemickým vzorcem CH3COOH. Když není rozpuštěna, někdy se nazývá ledová kyselina octová. Ocet je asi 3 až 9-procentní roztok kyseliny octové, a je po vodě druhá největší složka. Kyselina octová má zvláštní kyslou chuť a pronikavou vůní. Kromě domácího octu, produkuje se hlavně jako předchůdce polyvinylacetátu a acetátových vláken. Považuje se za slabou kyselinu, protože se v roztoku rozpouští jen částečně, ale koncentrovaná kyselina octová může kůži poškodit.
Kyselina octová je druhá nejjednodušší karboxylová kyselina (po kyselině mravenčí). Je složena z metylové skupiny navázané na karboxylovou skupinu. Je důležitý chemický reagent a průmyslová chemikálie, používaná hlavně na produkci acetátových vláken na fotografické filmy, polyvinylacetát na lepidla na dřevo, a na syntetické vlákna a látky. V domácnosti zředěná kyselina octová se používá v odvápňujících činidlech. V potravinářství je kyselina octová označena jako potravinová přísada E260 jako regulátor kyselosti a jako koření. V biochemii acetylová skupina, odvozena z kyseliny octové, je fundamentální pro všechny formy života. Když se váže na koenzym A, je centrální pro metabolismus uhlovodíků a tuků.
Globální spotřeba kyseliny octové je asi 6,5 milionu metrických ton ročně, z čeho asi 1,5 metrické tony se získá recyklací, zbytek je vyroben z metanolu. Ocet je nejvíc rozpuštěna kyselina octová, často produkovaný fermentací a následní oxidací etanolu.
