Chléb
|
Chléb patří k základním živinám připravovaným pečením, pařením nebo smažením těsta sestávajícího minimálně z mouky a vody. Ve většině případů je nutná jedlá sůl a volitelně i kvasné činidlo (droždí). Některé druhy chleba též obsahují koření (např. kmínové semeno) a zrna (sezam, mák). Zrna se též používají na dekorační účel.
Chléb může být konzumován samostatně, často s mléčným máslem, arašídovým máslem nebo s jiným ořechovým máslem nebo se sladkou pomazánkou jako džem, zavařenina, želé, marmeláda, med nebo může být použit jako obal pro sendvič (obložený chlebíček). Chléb může být jen upečen nebo následně toustován (opečen na topinku).
V kuchyni třeba chléb uskladnit do speciálního krytu, aby zůstal čerstvý a byl chráněn před plísní.
Význam pro zdraví
Chléb patří globálně k nejvíc konzumovaným potravinám a při dodržení adekvátní kvantity jsou jeho účinky na zdraví jednoznačně pozitivní. Důležitou roli má v specifických dietách:
- Fekální inkontinence - sekce "Dietní změny"
- Sesterská péče - sekce Dieta, část "Jemná dieta"
Etymologie (původ slova)
Slovo bread ze staré angličtiny je společné v různých formách pro mnoho germánských jazyků, např. německy Brot, holandsky brood, švédsky bröd a dánsky brod; bylo odvozeno z kořene slova brew (várka), ale pravděpodobněji je spojeno s kořenem slova break (lámat), protože jeho první použití souvisí s broken pieces (ulomenými kousky), nebo bits (kousky) chleba, latinsky frustum, a trvalo až do 12. století, než se používalo - jako obecné jméno pro chléb - ze slova hlaf (v moderní angličtině loaf), co se zdá být nejstarší germánský název; stará horní němčina používá slovo hleib a moderní němčina slovo Laib, nebo finština používá slovo leipä, estonština leib a ruština chleb, co jsou podobná slova (všechny jsou odvozeny ze starých germánských slov).
Typy
Chléb je populární potravina v západní společnosti. Často se vyrábí z těsta ze pšeniční mouky, které je kultivováno droždím umožňujícím kynutí cesta, a nakonec upečeno v peci. Pro svůj vysoký obsah lepku (který dává těstu pórovitost a elasticitu), pšenice je nejčastější zrno používané na přípravu chleba, ale chléb je též vyráběn z mouky žita, ječmene, kukuřice a ovsu, obvykle ale ne vždy v kombinaci s pšeniční moukou.
Kvašení
Kvašení je proces přidávání plynu do těsta před pečením na dosažení lehčího, lépe žvýkatelného chleba. Většina chleba konzumovaného na Západě je nakvašena. Ale existuje též nekvašený chléb, který má důležité symbolické použití v různých náboženstvích.
Chemické kvašení
Jednoduchá technika pro kvašení chleba je použití chemikálií produkujících plyn. Jsou 2 obvyklé metody. První je použít prášek do pečiva nebo samokynoucí mouku, která obsahuje prášek do pečiva. Druhá metoda je použít kyslou přísadu jako podmáslí a přidat jedlou sodu. Reakce kyseliny se sodou produkuje plyn.
Chemicky kvašené chleby se nazývají rychlé chleby a sodové chleby. Tato technika je obvykle používána na produkci výrobků jako čajové pečivo a sladkých chlebů jako banánový chléb.
Kvašení z droždí
Mnoho chlebů je kvašeno kvasnicovým droždím. Kvasnicové fermentové uhlohydráty v mouce spolu s cukrem produkují oxid uhličitý. Většina komerčních a domácích pekařů v USA kvasí těsta s pekárenským droždím. Pekárenské droždí produkuje jednotné, rychlé a spolehlivé výsledky, ale znamená to ztrátu víc komplexních chutí, které mají chleby z těsta s kyselým mlékem. Tyto chleby též obvykle déle vydrží a mají lepší strukturu. Mnoho pekáren v Evropě pořád peče chleby z těsta s kyselým mlékem, a v USA je rostoucí počet řemeslných pekáren (stejně jako amatérů), kteří opět objevují umění pečení těchto chlebů. Tato metoda produkuje velmi chutné pšeniční a žitní chleby.
