Malárie
Malárie | |
Anglicky: | Malaria |
---|---|
Latinsky: | |
Typ: | infekční |
Subtyp: | |
Agent: | |
Symptomy: | horečka, chvění, atralgie (bolesti kloubů), dávení, anémie, hemoglobin v moči, křeče atd. |
Terapie: | chinin, Coartem, Riamet, doxycyklin, Cotrifazid, Malarone, Lariam, Mefloquine, Primaquine atd. |
Prevence: | profylaktické léky: chinin, Lariam, Malarone, doxycyklin; spreje proti hmyzu, ochranné sítě atd. |
ICD-9: | http://www.icd9data.com/2008/Volume1/001-139/080-088/084 |
ICD-10: | |
DiseasesDB: | |
eMedicine: | |
MedlinePlus: | http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/article/000621.htm |
MeSH: | |
http://en.wikipedia.org/wiki/Malaria |
Malárie (v angličtině dříve nazývaná zimnice nebo močálová horečka) je infekční nemoc, která způsobuje u lidí ročně asi 500 milionů infekcí, z kterých 2 milióny nemoci podlehnou, zvláště v tropické a subsaharské Africe.
Malárie je způsobena parazitem - prvokem Plasmodium (jedním z druhu Apicomplexa) a přenosový bacilonosič na člověka je komár (moskyt) druhu Anopheles.
Za objev příčiny malárie francouzský doktor Charles Louis Alphonse Laveran získal v roce 1907 Nobelovou cenu za fyziologii a medicínu.
Symptomy malárie jsou: horečka, svalový třes, atralgie (bolest kloubů), dávení a křeče. Může se v kůži objevit pocit mravenčení, zvláště u malárie způsobené bacilem Plasmodia falciparum. Komplikace z malárie zahrnují i kóma a skon v případě neléčení - malé děti jsou zvláště rizikové.
Jiní savci (netopýry, hlodavci, primáti) i ptáky a plazi též trpí malárií.
Mechanizmus nákazy
Infikovaná samička komára Anopheles přenáší bacil Plasmodium ve svých slinných žlázách. Bodne-li samička osobu pro sání krve, co dělá obvykle od setmění a během noci, sporozoidní bacily vstoupí do těla osoby slinami komára, putují do jater, kde se reprodukují v jaterních buňkách. Pak se mění do merozoitů (dceřiných buněk), které vstupují do červených krvinek. Tu se dál reprodukují, periodicky vycházejíc z červených krvinek. Klasický opis vln horečky, které přicházejí každé 3 nebo 4 dny, plyne ze současných vln merozoitů vycházejících z červených krvinek během stejného dne.
Parazit je relativně chráněn od působení imunitního systému, protože zůstává uvnitř jater a krvinek. Ale cirkulující infikované krevní buňky jsou likvidovány v slezině. Aby se tomu paraziti vyhnuly, produkují určité povrchové proteiny, které infikované krvinky vytlačí na svůj buněční povrch, způsobujíc přilepení krvinek na stěny krevních cév. Tyto povrchové proteiny známé jako PfEMP1 jsou vysoce variabilní (je aspoň 50 variací) a proto nemohou být spolehlivým cílem pro imunitní systém.
Když se časem lidský imunitní systém naučí rozeznat protein a začne produkovat specifické protilátky, parazit přepne do další formy proteinu a tím znesnadní práci imunitnímu systému.
Přilnavost červených krvinek je zvlášť výrazná u malárie z bacilu Plasmodium falciparum a to je hlavní faktor způsobující komplikace z krvácení.
Některé merozoity se mění do samičích a samčích gametocytů. Bodne-li komár infikovanou osobu a nasaje-li gametocyty s krví, oplodnění proběhne ve střevě komára, vzniknou nové sporozoity a putují do jeho slinné žlázy, kompletizujíc cyklus.
Těhotné ženy jsou pro komáry zvláště přitažlivé a malárie u těhotných žen je významná příčina potratů a mortality novorozenců.
Známé druhy bacilů způsobujících infekci u lidí jsou Plasmodium falciparum (který samotný značí 80% známých případů a asi 90% úmrtí) a Plasmodium vivax, ale i Plasmodium ovale, Plasmodium malaria, Plasmodium knowesli a Plasmodium semiovale jsou známé jako původci malárie.
Zdroj
http://en.wikipedia.org/wiki/Malaria
Kategorie: Nemoci